Tady je prostor pro vaše komentáře, dotazy, diskuzi, náměty, zkrátka vše co máte na srdci kolem tohoto muzea. Komentovat můžete i jednotlivé příspěvky.
Váš košík (položky: 0)
Mezisoučet
0 Kč
Shipping calculated at checkout.
Váš košík je aktuálně prázdný!
Procházka s vyprávěním o Jaroslavu Haškovi. Sraz na Karlově mostě u sochy sv. Iva a přes Staré a Nové město půjdeme na Vinohrady. Můžete se těšit na pivo v oblíbených restauracích Jaroslava Haška a vyprávění o spisovateli, který měl rád recesi, který rád provokoval. Cena procházky je 200 korun a v ceně jsou dvě piva. Pro zájemce bude rezervováno místo v Kavárně Na Šumavě, která by se Haškovi určitě líbila tím, že svým názvem mystifikuje, tak jak to on rád dělával.
Procházka nebude po všech místech, která jsou spojována se jménem Jaroslava Haška a jejichž jména se objevila v jeho literárním díle (museli bychom nejen opustit Prahu, ale i ČR) .
Procházka by měla být spíše zamyšlením nad osobností spisovatele, od jehož smrti uplynulo už 100 let, který byl jedním z nejplodnějších autorů počátku 20.století a přesto je jeho jméno spojováno jen s jeho jedním dílem.
Pokud se chcete zúčastnit tak se do 10.7. https://www.facebook.com/events/985084736239788?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A%5B%7B%22mechanism%22%3A%22your_upcoming_events_unit%22%2C%22surface%22%3A%22bookmark%22%7D%5D%2C%22ref_notif_type%22%3Anull%7D
Trochu Vám pomohu s propagaci Procházka s vyprávěním o Jaroslavu Haškovi.
Zdravím,
nevíte někdo, jak velké byly hodnostní hvězdičky a jak vysoké byly výložky?
Zaujalo mě totiž, že některé románové postavy mají na fotografiích výložky obzvlášť vysoké (Rudolf Lukas), ale někteří je mají naopak položené jako límec (Vaněk).
Předem děkuji.
Dobrý den.
Sháním informace o rodině hospodského Metoděje Zvěřiny, provozovatele restaurací Kravín, Pod Černým vrchem a dalších, kde sídlila Strana mírného pokroku v mezích zákona a kam chodili Jaroslav Hašek a spol. Ledaccos jsem našel v knize Byli a bylo od Františka Langera a u Haškových životopisců.
Některé věci ale stále hledám. Zejména by mě zajímalo, zda existuje nějaká fotografie pana Zvěřiny. Pak také bych chtěl vědět, co se s ním stalo poté, co otevřel svou zřejmě poslední pražskou restauraci v Sokolské na Vinohradech. A co se stalo s jeho dcerami?
Mám na této věci osobní zájem, jsem jeho pravnukem (vím tedy o tom, co se stalo s jednou z jěho pěti dcer).
Díky za případné nasměrování.
Petr Horký.
Dobrý den,
Vše co mám o panu Zvěřinovi naleznete na stránce, kterou jsme mu věnovali: pan Zvěřina a SMPVMZ. Nevím, jak dalece jste pátral po jeho původu. Narodil se v Hlinsku, takže matriky jsou k dispozici ke stažení na stránkách SOA Zámrsk. Fotografii bohužel nemám. Pokud byste chtěl něco doplnit na stránce pana Zvěřiny ohledně jeho dcer, tak budu rád, když mi napíšete.
Dobrý den, vypátral jsem u příbuzných v krabici se starými rodinnými dokumenty několik fotografií pana Zvěřiny a jeho ženy Josefy. Mohu Vám je poslat, pokud máte zájem. Jakou mailovou adresu používáte?
No to by bylo báječné. Co budete chtít dát na stránku pana Zvěřiny vítám. Vaše autorizace samozřejmě zaručena.
Můžeme další dohodnout přes email. Můj: jarda@serak.cz
Dobrý den,
nevíte někdo jak to bylo s organizací vojáků v pluku?
Že bylo 1 120 vojínů v pluku (dohromady i důstojníky 1488 vojáků) se mi podařilo po nemalé námaze zjistit. Předpokládám že v pluku byly 4 prapory, a každý z nich se ještě dělil na 4 roty, v každé 70 vojínů.
Ale problém nastal s otázkou, jestli se roty ještě nějak dělily, a zejména – kdo takovému dílu velel?
Zdravím.
Roty (Kompanie) se dělily na čety (Zug) ty byly obvykle 4. Velitelem čety byl většinou četař (Zuksführer) nebo praporčík (Fähnrich) a opět čety se členily na družstva neboli švarmy (Schwarm) těm veleli vesměs desátníci (Korporal) případně svobodníci (Gefreiter), to většinou u strážních družstev.
Pro úplnost: Vojenské síly (k.u.k.Heer) se členily na Armádní sbory ( v Čechách to byla 8. armáda s velitelstvím (Korpskommando) v Praze a 9. armáda s velitelstvím v Litoměřicích. Moravské země patřily pod 2. armádu s velitelstvím ve Vídni. Armády se členily dále na divize a ty na brigády, ty na pluky..atd. Podobné členění převzala i československá armáda a fungovalo až do 1989. Jak je to dnes už nesleduji.
https://www.svejkmuseum.cz/new/zajimavosti/r_armada_ck.htm
https://www.svejkmuseum.cz/new/slovnik/r_korpskommando.htm
https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:18d3573d-d7d9-11ea-8866-001b63bd97ba
Mnoho materiálů naleznete již naskenované zde https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo tak hodně úspěchů v bádaní.
Vřele děkuji, zvlášť za tu příručku vojínovu, kde je to nějak vysvětleno. Podle toho mi vyšlo, že v jedné četě bylo 24 vojáků, a ta se dělila na 3 družstva po 8 vojácích (7 vojínů a 1 svobodník nebo desátník)