Heslo:

Josef Švejk

Výklad:

Existuje mnoho spekulací o tom, kdo byl předobrazem románového Švejka, či kdo ze Švejků, kteří v Praze tehdy žili svým jménem, chováním, či vzhledem Haška inspiroval.

V literárním fondu Jaroslava Haška v Památníku národního písemnictví je uložen papírek s jakousi čmáranicí, kde je čitelný jen nadpis a pár slov první věty: Pitomec u kumpanie. Dal se sám vyzkoušet, že jest schopen, aby vystupoval jako pořádný vojín... dál nečitelné. Na lístku je též dopsáno datum 1911 a lze předpokládat, že si Hašek chtěl napsat poznámku k nápadu, který se mu právě zrodil v hlavě  kdesi v hospodě nad sklenicí piva. Pochopitelně s přibývajícími sklenicemi se poznámky stávaly čím dál víc podobné tajnému písmu nějaké sekty. Prý lístek vyhodil po návratu domů do odpadků, ale ráno ho usilovně hledal a opět uschoval. Právě se zrodila první myšlenka na Švejkovu literární postavu.

Nejprve se pokusme zjistit, kdy se Hašek zřejmě rozhodl použít toto, jinak dosti neobvyklé jméno pro svého hrdinu. Bylo to v časopise Karikatury dne 22. 5. 1911 v  humoresce „Dobrý voják Švejk“, v roce 1912 vydané knižně s názvem „Švejk stojí proti Itálii“. Podruhé se Švejk objevuje v kabaretní scénce "Pevnost". K určení, kdy a jak tato hra vznikla, je důležité svědectví Františka Langera v knize "Byli a bylo", Československý spisovatel 1963. Popisuje atmosféru okolo  voleb do říšského sněmu v červnu roku 1911, kdy vznikla recesistická „ Strana mírného pokroku v mezích zákona“. Parodie volební agitace probíhala ve vinohradském hostinci „Kravín“ pana Zvěřiny. Totiž v těch těžkých volebních dobách, aby pomohl Zvěřinově restauraci k většímu výdělku, přišel Drobílek s nápadem, že když si žádná strana u Zvěřinů nerozbila svůj stan, obrátíme to a zařídíme pro Zvěřinovu živnost stranu vlastní . Dále Langer barvitě popisuje průběh jednotlivých schůzí a akcí strany až do samotných voleb, které proběhly dne 13. června 1911: S volbami se skončily shromažďovací výhody, přiznané c. k. volebními zákony, a nadále jsme se směli scházet už jen jako pivo konzumující soukromníci. To mohlo ovšem opět ohrozit tržbu Zvěřinovy restaurace. Zase zasáhl Drobílek, který nenechal promarnit dovysoka narostlou popularitu Haškovy strany. Přišel s nápadem, aby strana založila kabaret, který by byl pokračováním její dosavadní blahodárné činnosti...Kabaret dostal jméno "U bratří Makabejských"......Když jsem po delší přestávce zas šel do Kravína, bylo to proto, že Drobílek sháněl všechny gramotné členy strany, aby pro obecenstvo napsali nějakou původní divadelní hru...Když už drama, tedy v něčí hlavě se zrodil plán hned na celou trilogii, a aby byla dost moderní , bude mít téma technické a jednotlivé hry se budou nazývat Pevnost, Pružnost a Tažnost. Avšak hned první hra Pevnost jednala o zcela konkrétní pevnosti čili o vojenském festuňku….Pamatuji si z chatrného obsahu hry, že pevnost je hlídána vojákem Švejkem… Pevnost se hrála třikrát, pokaždé při plném domě.

Pro určení data vzniku "Pevnosti" je důležitá ta delší přestávka v Langerově přítomnosti v Kravíně. To znamená, že kabaret "U bratří Makabejských" mohl vzniknout hned po volbách, tedy těsně po 13. červnu, ale uvedení hry "Pevnost" mohlo být o dost později. Předpokládám, že to bylo někdy počátkem léta 1911. V žádném případě to nemohl být duben, jak uvádí německá Wikipedie.

Než se Švejk objevil v románu figuruje i v dalších povídkách:  „Dobrý voják Švejk opatřuje mešní víno“ Karikatury 19. 6. 1911 , „Superarbitrační řízení s dobrým vojákem Švejkem“ Karikatury 17. 7. 1911, „ Dobrý voják Švejk učí se zacházet se střelnou bavlnou“ Dobrá kopa 21. 7. 1911, „Dobrý voják Švejk působí u aeroplánů“ Dobrá kopa 28. 7. 1911. Švejk vystupuje ještě v kabaretních scénkách  "Agadir" a "Mona Lisa". Scénka "Agadir" vznikla po 1. červenci 1911, zřejmě jako reakce na tzv. druhou marockou krizi, kdy do přístavu Agadir v Maroku vplul německý dělový člun SMS Panter 4. Nenalezl jsem žádný důkaz o uvedení těchto scének, ale je možné, že byly rovněž v programu kabaretu „U bratří Makabejských“. Scénka "Mona Lisa" byla zřejmě poslední a jestli byla uvedena, tak možná až v roce 1912 v hostinci "Pod Černým vrchem" v Košířích. 

  Švejkovo křestní jméno Josef se objevuje až v jakési první verzi románu pod názvem „Dobrý voják Švejk v zajetí“. To bylo poprvé vydáno až v Knihovně Čechoslovana, svazek 3, Kyjev 1917.

***

Pro řadu badatelů je oním předobrazem, či inspirací, politik Josef Švejk (*1865). Ten byl v roce 1907 zvolen za agrárního poslance do říšské rady a zde se asi opravdu činil. Výčet jeho hloupostí je zaznamenán v časopise Právo domova ze dne 14. 2. 1913. Je nazván skvrnou české delegace. Právě blbost tohoto politika jej prý předurčila k obrazu našeho dobrého vojáka. Domníváme se, že tomu tak není, protože blbost politika může být předobrazem zase jen pro románového blbého politika a ne pro prostého obchodníka se psy, či důstojnického sluhu. Každý k svému. Dole jsou fotografie tohoto Švejka a článek z Národních listů, kde je vylíčen jako neurvalec.

Abychom se v tom lépe vyznali, musíme si udělat trochu pořádek. Pokusíme se v prvním kole vyloučit ty švejkovské rodiny, které se s největší pravděpodobností nemohly s Haškem setkat. I když to s jistotou nemůžeme tvrdit nikdy, s ohledem na Haškův bohatý společenský život a jeho literární popularitu. Vyloučili jsme z různých důvodů dvě rodiny tohoto jména, které v Praze žily. Jedna byla rodina obchodníka se dřevem a druhá byla rodina soustružníka kovů.

V okolí hospody U Kalicha žilo sice několik rodin se jménem Švejk, ale pouze v jediné žil Švejk jménem Josef. Dokladem je policejní přihláška, na které je uvedena Kateřina Švejková se svými syny Jindřichem a Josefem v č.p. 463 a to je dům hned vedle hospody U Kalicha.

Dne 7.9.1968 se objevil v časopise Květy článek J. R. Veselého, který připomněl existenci reálného Josefa Švejka v článku "Haškův přítel Josef Švejk". J. R. Veselý asi vše napsal dle přímého vyprávění Josefa Švejka. V článku lze o některých uvedených skutečnostech pochybovat, jako tvrzení, že Josef Švejk byl velkým přítelem Jaroslava Haška nebo, že se Josef Švejk zúčastnil Haškova pohřbu. Kdyby tomu tak bylo, tak by se o tom určitě některý z pozdějších dokumentaristů Haškova života a svědků tehdejších událostí, určitě zmínil. Mám na mysli E. A. Longena, Z. M. Kuděje, Klimenta Štěpánka, hostinského na Lipnici Invalda, Mengera, či Haškovu druhou ženu Alexandru Lvovou, Frantu Sauera, Josefa Ladu i Břetislava Hůlu. Ani sám Hašek se nikdy, ani v dějinách Strany mírného pokroku v mezích zákona, nezmiňuje o tom, že by se kdy s Josefem Švejkem přátelil.

Nechci čtenáře zatěžovat nepodstatnou "vatou" kterou je článek "vycpán", ale soustřeďme se na některé uváděné skutečnosti:

Hašek se údajně setkává s Josefem Švejkem v květnu 1911, když navštěvuje poprvé hostinec "U Kalicha", kde se měl setkat s Zdeňkem Matějem Kudějem. Kuděj však nepřišel a Hašek byl svědkem rozhovoru tří vojenských veteránů. Haškův spolustolovník byl také Josef Švejk, otec našeho Josefa Švejka, který ho pozval domů na kávu "..když se neurazíte, pozvu vás k nám hned vedle...". Doma byla jeho manželka Kateřina a syn Josef. Porovnáme li to se zjištěnými fakty z policejních přihlášek, které J. R. Veselý s jistotou neviděl, musíme konstatovat, že pravdivé údaje jsou, že doma byla Kateřina a syn Josef. Ostatní musíme považovat za nepravdu, protože Kateřina byla svobodná, rozená Švejková, takže její manžel neexistoval a nemohl se jmenovat Švejk. Možná to byl nějaký intimní přítel Kateřiny, který s Haškem "U Kalicha" seděl a žil s Kateřinou jaksi "na psí knížku", nebo s Haškem seděl přímo Josef Švejk, syn Kateřiny a pozval ho k nim domů.

Dále J. R. Veselý uvádí, že se Josef Švejk stal v Rusku legionářem. Protože ve Vojenském ústředním archivu existuje databáze legionářů, neotálel jsem a do vyhledávače na webu tohoto archivu jsem zadal do kolonky příjmení: ŠVEJK a ve velkém napětí jsem čekal na výsledek. Hned na prvním místě se objevil Jindřich Švejk, nesporně bratr našeho Josefa Švejka a hned za ním samotný Josef. Podle těchto údajů nebylo těžké získat výpis z matriky narozených: Josef Švejk se narodil v Dubí č.p. 107 dne 22.11.1892 jako nemanželský syn Kateřiny Švejkové a podle J. R. Veselého zemřel Josef Švejk 22.5.1965.

Úvod

Velká doba žádá velké lidi. Jsou nepoznaní hrdinové, skromní, bez slávy a historie Napoleona. Rozbor jejich povahy zastínil by slávu Alexandra Macedonského. Dnes můžete potkat v pražských ulicích ošumělého muže, který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové velké doby. Jde skromně svou cestou, neobtěžuje nikoho, a není též obtěžován žurnalisty, kteří by ho prosili o interview. Kdybyste se ho otázali, jak se jmenuje, odpověděl by vám prostince a skromně: „Já jsem Švejk…“

Pitomec u kumpanie. Dal se sám vyzkoušet, že jest schopen, aby vystupoval jako pořádný vojín.....

Poslanec Josef Švejk se projevil jako krobián při volbách v roce 1907 (národní politika 12.4.1907) volební portréty z roku 1907 a 1911

Pobytová policejní přihláška nám říká: 13.6.1912 Wallstatt  [místo u hradeb] 463/II [Na Bojišti] ; Švejka Kateřina, * 1853, Private, led. [ledig - svobodná];  Josef, *1892; Heinrich [Jindřich] *1896

I záznam v matrice narozených farního úřadu Vrapice sign.25 dokazuje, že se Josef Švejk narodil jako nemanželské dítě Kateřině Švejkové

 V době výkonu presenční služby. Podle Veselého to bylo v roce 1911 a měl si "odkroutit" pouze dva měsíce; poslední fotka Josefa Švejka a jeho matka Kateřina kolem roku 1930 s vnučkami Martou a Jindřiškou.