Heslo:

Čížek

Výklad:

O Čížkovi píše Hašek jako o sluhovi ve vile "Světa zvířat", ale jak se začtete do povídky "Má přítelkyně Julča", byl víceméně ošetřovatel zvěře, z dnešního pohledu poněkud krutý, když  bil ty psy, kteří byli ve psinci Světa zvířat, až jedna radost. Pokoušel jsem se dohledat jeho policejní přihlášku, ale těch Čížků žilo v Praze velmi mnoho a víc, než o něm napsal Jaroslav Hašek, jsem nezjistil. Ve "Světě zvířat" vyšla fotografie s přítelkyní Julčou a jejím ošetřovatelem. Myslím, že ten pán něžně hladící Julču by mohl být právě pan Čížek. 

Svět zvířat

Jedině klamáním celé společnosti mohou jednotlivci pohodlně žít. Psali jsme o ubohých psech proletářích, kteří o hladu, v dešti ran choulí se skrčeni do koutka, a když pozvednou svůj hlas, jsou biti nanovo; a sluha Čížek bil ty psy, kteří byli ve psinci Světa zvířat, až jedna radost. A když v noci štěkot psí probudil přítele zvířat Václava Fuchse ze spánku, tu vycházel Čížek ze svého pelechu s býkovcem v ruce a ztloukl ony psy revolucionáře.

Má drahá přítelkyně Julča

„Neračte se lekat,“ pravil Čížek, „ten skřipec nepatří nikomu z personálu. To zde byla baronka Dobřenská, aby si objednala od nás šest loveckých psů. Byla k nám doporučena kněžnou Colloredo-Mansfeld, ale jakmile přišla, přiběhla Julča, skočila jí na záda a vzala jí skřipec s nosu. Když jsme ji vzkřísili, odjela a odvolala objednávku. Je to divná ženská, štítila si dát skřipec po opici na nos. Myslím, že to není nic zlého.“