Heslo:

U Kalicha Praha 2, Na Bojišti 1732

Souřadnice:

50°04'24.4"N 14°25'40.8"E

Výklad:

Tato hospoda je v románu citována tolikrát, že se stala  populární právě díky Haškovu vyprávění. Dodnes existující hospoda v ulici Na Bojišti. Hašek ji však navštěvoval asi málo. Důležitým faktorem, že si Hašek zvolil právě tuto hospodu, kde býval Švejk stálým hostem, ovlivnil asi fakt, že v sousedním domě č.p. 463 žila rodina Švejkových , se kterou zřejmě udržoval nějaký kontakt. Zde je asi spojitost mezi jménem hrdiny románu a hospodou U Kalicha.

Sarajevský atentát na Františka Ferdinanda d´Este byl proveden dne 28.6.1914. Byla to neděle. To znamená, že do hospody šel Švejk zřejmě hned druhý den, když se o atentátu dozvěděl od paní Müllerové. Osudové datum začátku strastiplné pouti Josefa Švejka, kdy se vydal v románu poprvé do této hospody, je tedy s největší pravděpodobností pondělí 29.6.1914  Podruhé se  zde objevuje po propuštění z policejního ředitelství a naposledy již jako vojenský sluha u feldkurata Katze.

Takto se o této hospodě se psalo již po znárodnění v roce 1957 v knize Praha od jara do jara [Svoboda, Tučková, Orbis 1957]  :
  Minulé nikdy nelze přenést do přítomnosti beze změny. To platí i o jiných proslulých hospodách, které dostaly pod starými štíty novou chuť a vůni.
Jaroslav Hašek by byl na příklad jistě nesvůj v hospodě s lesklými parketami, zbrusu novým světlým nábytkem a okny, v nichž dovedný sklenář olověnými obroučky vykouzlil kalich. Ulice zůstala táž, název hospody se nezměnil, dokonce i její nynější první vedoucí se jmenoval Palivec, právě tak jako jeho předchůdce, který kvůli mouchám a císaři pánu skončil v arestu. (Ostatně tenhle nový Palivec v obnoveném hostinci U kalicha také dlouho nevydržel. Latiníci by řekli nomen omen, ale víc než nějaká tajemná shoda jmen a osudů působily tu zamrzlé a popraskané pivní trubky, které musely být připsány k tíži Palivcovi z roku 1955. Byl vystřídán vedoucím s méně přiléhavým jménem, zato však s větší odpovědnosti.)
Přišli jsme sem přesně v šest. Hospoda už byla plná, přes to z dlouhého jídelního lístku jsme si mohli vybrat rozhodně víc než buřty s cibulí. Na stěnách visely rozmarné Ladovy ilustrace a v malém museu jsme si přečetli dokumenty, připomínající Haška. Bylo to zajímavé, bylo tu útulno - ale nebyla to už poplivaná, zašlá hospoda, kterou měl Švejk na mysli, když si se sapérem Vodičkou smlouval poválečnou schůzku: "Najdeš mě každej večír vod šesti hodin ,U kalicha' na Bojišti."

I-01
Já teď jdu do hospody „U kalicha
I-06
...Jeho uvažováni, má-li se stavit napřed ještě u Kalichu, skončilo tím, že otevřel ty dveře, odkud vyšel před časem v průvodu detektiva Bretschneidra.
I-10-04
...Pak se Švejk šel podívat ke „Kalichu“. Když ho paní Palivcová uviděla, prohlásila, že mu nenaleje, že asi utekl.
II-04
...."Až bude po tý vojně, tak mě přijď navštívit. Najdeš mě každej večer od šesti hodin ,U kalicha’ na Bojišti.“
 

 

  

Na srovnávací mapě je modrou šipkou označen dům č.p. 463, kde skutečně žila rodina Švejkova a červenou hospoda "U Kalicha"