Heslo:

Václav Menger

Výklad:

*17.8.1888 †16.2.1947 Všestranný umělec,  divadelní a filmový herec, divadelní režisér, scenárista, dramatik, spisovatel, překladatel a legionář. Byl přítelem Jaroslava Haška o kterém napsal dvě knihy – první pod názvem „Jaroslav Hašek, zajatec číslo 294217“ (vydán v roce 1934, v roce 1948 byl vydán znovu pod názvem „Jaroslav Hašek v zajetí“) popisuje Haškovy osudy za války, zajetí a jeho odchod do Rudé armády. Druhou knížku, kterou nazval „Jaroslav Hašek doma“ (1935, reedice z roku 1946 se jmenovala „Lidský profil Jaroslava Haška“), uvedl jako první seriozní pokus o Haškův životopis. Podle dostupných pramenů a dochovaných písemností připravoval o Haškovi ještě třetí knihu. Ta měla pojednávat o Haškově působení v Rudé armádě.

Václav Menger měl i velkou zásluhu na tom, že se zachoval rukopis "Dějin Strany mírného pokroku v mezích zákona". Jak to tenkrát asi bylo popisují editoři "Dějin" vydaných v roce 1963, Pytlík, Ančík a Jankovič:  U Hatiny objevil rukopis životopisec Haškův Václav Menger v roce 1936 a vypůjčil si jej ke studiu. Hatina mu rukopis půjčil s podmínkou, že Menger z něho nebude tisknout ukázky v časopisech, protože to byla satira také na národně socialistickou stranu, jejímž byl A. Hatina funkcionářem. V. Menger, ocitnuvší se tehdy ve svízelných finančních poměrech, porušil slib daný Hatinovi a rukopis zanesl J. Fučíkovi, který z něho v roce 1937 začal otiskovat ukázky v Rudém právu. Když Rudé právo otisklo 23 kapitol, z nichž některé byly zesměšněním národně socialistických funkcionářů, A. Hatina Mengerovi rukopis odebral. Ku konci r. 1938 šel V. Menger znovu prosit A. Hatinu o zapůjčení rukopisu ke studiu, zapřísahaje se, že tentokrát nebude již otiskovat ukázky, a Hatina naštěstí vyhověl jeho úpěnlivé prosbě a rukopis mu znovu půjčil. V roce 1939, když němečtí fašisté obsadili Prahu, byl pronásledován i Alois Hatina, a jeho knihovna, v níž předtím uchovával i Haškův rukopis, byla úplně zničena. Rukopis přečkal nacistickou okupaci u Václava Mengera.

 Václav Menger prošel postupně více pražských divadelních scén - Červenou sedmu, Rokoko a Revoluční scénu. Jako filmový herec se uplatnil v drobných rolích celkem v osmdesáti filmech.  Zde si ho připomínáme ve filmu "U pokladny stál" (1939), kde představoval, ne vlastní vinou opilého vinárníka, když popíjel minerální vodu z kašny, kam před tím naházel doktor Bruner (Jar. Marvan) lahve s koňakem, po vyslechnutí básně Delirium tremens Kryštofa Rozrucha (V. Burian). Připomeňme si ho ještě ve filmu natočeného podle Gogolovy předlohy "Revizor" (1933), kde si zahrál školního dozorce Chlopova. Zároveň byl autorem scénáře. Václav Menger je pochován v na Olšanských hřbitovech. O jeho hrob již nikdo nepečuje a je možno ho adoptovat.

 

Z filmu "U pokladny stál" jako opilý vinárník se svou ženou v podání Betty Kysilkové.

S Vlastou Burianem (vlevo) v roli Chlestakova, Menger jako školní dozorce Chlopov.

 
 

Asi znáte portrét Jaroslava Haška s dýmkou. Tak to je "vypreparováno" z této fotografie. Břetislav Hůla o tom píše Z. Ančíkovi dne 15. 2. 1948: ...Připojuji fotografii J Haška z r. 1917 ve skupině s V. Mengerem [vpravo] a pozdějším generálem Šípkem [ muž s knírkem vlevo]. Fotografii vydal legionář a nakladatel Pavel v Praze III.proti Tyršovu domu a prodává ji za 10 Kčs. Upozornil mne na ni Přítel Hatina, který ji dostal od Vlasty Amorta. Jeden snímek jsem dal k vyretušování a k zhotovení fotografie pouze J. H. samotného. Je to jedna z nejlepších fotografií Haškových, které z té doby znám.... [z literárního fondu Zdeny Ančíka]. A dne 2. 9. 1950 Hůla v dalším dopise Ančíkovi upřesňuje: Hovořil jsem tento týden se sochařem Vlastou Amortem, který býval v Rusku Haškovi vždy spolehlivým kumpánem v pití. Amort mi ukázal originál fotografie Šípek -Hašek - Menger, jejíž snímek jsem před časem odevzdal. Na snímku již téměř vybledlémje datum "1917 29/9". Amort tvrdí, že fotografii vyrobil sám a to v moskevském pivovaru Karnějeva - Goržanova, kde pracovali čeští sládci Karas a Zlámal, dnes již oba mrtví [z literárního fondu Zdeny Ančíka].

Hrob Václava Mengera na olšanských hřbitovech