Heslo:

mantl | faldy

Výklad:

Slangově kabát [z něm. der Mantel]. Byl součástí výstroje každého vojáka. Na cimře ho měl pověšený na rechně s vyhrnutým límcem a podšívkou dovnnitř, uprostřed přepásaný ustrojovacím řemínkem. V případě přesunu měl kabát sbalený do bandalýru a připnutý řemínky k ruksaku-„teleti". Složit kabát a zvolit způsob upevnění na ruksak nebyla jednoduchá věc. Kdo se to chce naučit, tak to nalezne v příručce v kapitole Adjustierung. Pokud měl kabát na sobě, nebylo jednoduché ho udržet ve fazóně. Neplechu dělaly hlavně faldy - slangově sklady, záhyby. Na mantlu byly na zádech a neustále se „rozjížděly“ [z něm. Die Falte].

„...Co ty potřebuješ? Boty máš, tak jen něco přes sebe. Vojenskej mantl je starej?“

„...Faldy na mantlu v nepořádku. Jako kdyby šel od děvky nebo se válel v bordelu. Já vás, chlapečku, roznesu.“

Desátník vzdychl: „Ani ty faldy na mantlu neuměl si udělat, až z Prahy si vobjednával vodičky a různý mastě na čistění knoflíků..."

"Tedy vy jste mně dal pod hlavu mantl?" obrátil se páter na Švejka. "Děkuji vám srdečné." "Já si žádnýho vděku nezasluhuju," odpověděl Švejk, "já jsem jednal tak, jak má každej voják jednat, když vidí svýho představenýho, že nemá nic pod hlavou a že je tentononc...."

Tanto mantl vzor 21 patřil do výstroje československé armády hodně dlouho, vojáci ho nosili ještě v roce 1968. Stejný jsem vyfasoval i já. Střihově byl téměř shodný s kabátem z první světové války. Měl i stejné, příšerné faldy na zádech.

Vojáci v mantlech v poli. Asi je víc hřála námaha při tom přesunu, než ty mantly.