Heslo:

landvér | landwehr | zeměbrana | honvéd

Výklad:

Všechna hesla zde uvedená znamenají jediné - zeměbranu, německy k.k. Landwehr, maďarsky k.u. Honvédség slangově landvér a honvéd. Historie zeměbrany v habsbusrské monarchii začiná v roce 1809  za vlády Františka I. v době napoleonských válek. To vznikaly prapory, které byly složeny z mužů farských obcí a kteří se za měsíc scházeli ke společnému výcviku v krajských střediscích. Poprvé se oddíly zeměbrany zúčastnily bojů u Aspern 21.5.1809 a Wagramu 5.6.1809. Takto organizované zeměbranecké prapory byly v roce 1854 rozpuštěny.

Vše se změnilo v době tzv. rakousko - uherského vyrovnání v roce 1867, kdy se přeměnilo Rakouské císařství na Rakousko - Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království. Tím vznikly dva politické celky Předlitavsko - Cisleithania (rakouské země)  a Zalitavsko - Transleithania (maďarská územi). Maďaři požadovali i vznik samostatné armády. O tom samozřejmě František Josef I. nechtěl ani slyšet a zvolil komromis. Znovu obnovil institut zeměbrany (kterou v roce 1854 zrušil) a nechal novelizovat Branný zákon, který vyšel 5.12.1868 a bylo stanoveno že  branná moc se skládá ze společné armády (Heer), válečného námořnictva (Kriegsmarine), zeměbrany (Landwehr a Honvédség) a náhradní zálohy (později byla doplněna i domobrana -Landsturm).

Z našeho hlediska jsou důležité uskupení zeměbrany rakouských zemí. Proto se zde maďarskými honvédy a jejich schematizmem nezabývame.

Podle Schematismu der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie z roku 1914 se vojska zeměbrany skládala z 37 pěších pluků (Landwehrinfanterieregiment) z toho bylo z českých zemích doplňováno 15 pluků. Pluky byly složeny většinou ze tří praporů a ve válce přibyl ještě náhradní prapor (Erzatzbatallion) a tři kulometné oddíly.

Mimo to byly součástí zeměbrany na jih od Dunaje 3 zeměbranecké střelecké pluky (Landwehrschützenregiment) I. - III.

Zeměbrana měla také 6 jízdních pluků (Landwehrhulanenregiment) z toho v českých zemích byl 2 pluky:  2. Landwehrhulanenregiment Vysoké Mýto a 4. Landwehrhulanenregiment Olomouc. Mimo to zde byla na jih o Dunaje divize zeměbraneckého jezdectva tyrolských střelců (Reitende Tiroler Landesschützendivision) a divize zeměbraneckého jezdectva dalmatských střelců (Reitende Dalmatiner Landesschützendivision).

V nakonec zde bylo i zeměbranecké dělostřelectvo (Artillerie) které tvořilo 7 divizí kanonů ( Landwehr - Feldkanonendivision) Nr.13 ve Vídni; Nr.21 v Praze; Nr.22 ve Štýrském Hradci; Nr. 26 v Terezíně; Nr.43 ve Lvově; Nr.44  v Linci; Nr.45 v Přemyšlu; a  7 divizí houfnic (Landwehr - Feldhaubitzdivision) Nr.13 ve Vídni; Nr.21 v Praze; Nr.22 ve Štýrském Hradci; Nr. 26 v Litoměřicích; Nr.43  ve Lvově; Nr.44 v Linci; Nr.45 v Přemyšlu.

 

Od roku 1915 byla stanovena pro landvér vojenská povinnost v tomto rozsahu:

2 roky stálé služby, potom jako záloha, včetně cvičení o celkové délce 14ti týdnů.

3 roky stálé služby u jízdy a jízdního dělostřelectva, potom jako záloha, včetně cvičení o celkové délce 11ti týdnů.

Celková délka služby u zeměbrany včetně stálé služby, v záloze a cvičení se pohybovala od 19 do 21 let.

 

II-01

„Was ist das Wort: milatschek?“ obrátil se šikovatel k jednomu ze svých vojáků, starému landverákovi, který podle všeho dělal svému šikovateli všechno naschvál,

II-02

"U nás byl taky jeden takovej nezbeda. Ten měl ject do Plzně k landwer, nějakej Toníček Mašků," povzdechla si babička, "von je vod mojí neteře přibuznej, a vodjel. A za tejden už ho hledali četníci, že nepřijel ku svýmu regimentu. A ještě za tejden se vobjevil u nás v civilu, že prej je puštěnej domů na urláb...."

II-03

"Jednou ti už takovýho kluka maďarskýho držím za chřtán v Pausdorfě, kam jsme šli my saperáci na víno, a chci mu dát jednu überšvunkem přes kokos v tý tmě, poněvadž jsme hned, jak to začlo, praštili láhví do visací lampy, a von najednou začne křičet: ,Tondo, dyť to jsem já, Purkrábek, vod 16. landwehr!`..."

"....A tytéž ledvinky a la madeira jedl jsem v důstojnické mináži 64. landwehrregimentu. Dali do nich kmín, jako když se dělají v obyčejné hospodě na pepři. A kdo je dělal, čím byl ten kuchař v civilu? Krmič dobytka na jednom velkostatku.“...

"... Poddá se všechno během času. Bude to prostá výměna. Český voják vyspí se s maďarskou dívkou a ubohá česká děvečka přijme k sobě maďarského honvéda, a po staletích bude to zajímavé překvapení pro antropology, proč se objevily vysedlé lícní kosti u lidí na březích Malše.“

III-02

Místo patnácti dekagramů ementálského sýra měl každý v ruce západohaličský hřbitov vojínů v Sedlisku s pomníkem nešťastných landveráků, zhotovených ulejvákem sochařem, jednoročním dobrovolníkem šikovatelem Scholcem....

...Krabičky ústních voňavých pastilek byly pěkně provedeny z plechu, na víčku byl namalován uherský honvéd, který tiskne ruku rakouskému landšturmákovi, a nad nimi září koruna svatoštěpánská.

III-04

Toto opatření datovalo se od té doby, kdy jeden prapor honvédů, ubytovaný v gymnasiu, počal rabovat kabinet. Zejména se honvédům líbila sbírka nerostů, pestré krystaly a kyzy, které si nastrkali do svých baťochů.