Heslo:

♣ Viktor Dyk

Výklad:

*31.12.1877-†14.5.1931. Příslušník generace buřičů (anarchistů), které dal i název svou básnickou sbírkou Buřiči. Básník, prozaik a dramatik, kulturní a politický publicista, divadelní a literární kritik, překladatel z francouzštiny a němčiny. V románu se Hašek o Dykovi nezmiňuje, ale jeho jméno se objevuje v "Politických a sociálních dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona" několikrát, protože Dyk byl kandidátem voleb do říšského sněmu v roce 1911 za stranu státoprávně pokrkové a získal 205 hlasů. Zpíva se o něm i v hymně strany:

Přednáška o zestátnění domovníků

Mám vám, ctění přátelé, vyprávět celou historii o tom, jak kandidát strany státoprávní, Viktor Dyk, vylákal na domovníku klíč od domu a dosud ho nezaplatil?

Naproti v Korunní třídě zírala na nás okna volební kanceláře strany státoprávní, kde bylo plno nápisů: ,Volte Viktora Dyka!’

Voličové, vím stejné, ba daleko horší věci na poslanecké kandidáty Viktora Dýka a F. V. Krejčího, nemluvě o nich, že pokládají činnost poslaneckou za snadnější živobytí než činnost spisovatelskou, s kterou oba dva pohořeli. Mohl bych říci všecko, co vím o ovdovělé švagrové nevlastní sestry bratrance pana Dýka z matčiny strany a o jedné vdově v Satalicích z příbuzenstva pana Krejčího.

Však proti nám nic nepořídí
Dyk, Kramář, Klofáč, Yvonna,
jen my jsme pokrokoví lidi,
ovšem jen v mezích zákona!

„Dovolte,“ řekl redaktor, „já jsem již také o tom přemýšlel, poněvadž my vlastně pořád ohříváme staré povídačky. Uznáte přece, pane šéfredaktore, že člověk je tak přetížen prací, že vymyslit si něco nového je těžké a složité. Mluvil jsem již o tom s Viktorem Dykem . Také nemůže na nic připadnout. Myslím však, že jsme zostudili Rusko jaksepatří!“

Viktor Dyk v roce 1900 a 1929

Národní listy k volbám do říšské rady ve dne 12. až 13.6.1911. Viktor Dyk získal 205 hlasů. Zvítězil Václav Choc, redaktor a kandidát na základě dohody mezi stranami národní svobodomyslnou, národní a národně sociálni.