Podle
monografie
Praha, hlava království českého
z roku 1901 byl Zemský soud,
oddělení pro záležitosti trestní, na
Karlově náměstí v komplexu budov
ohraničené severní stranou Karlova
náměstí a ulicemi : na západě Spálená,
na východě Vodičkova
Sem odvedli Švejka z policejního
ředitelství před vyšetřujícího soudce
a zde byl též ve vyšetřovací vazbě
až do resultátu komise lékařů.Foto
[5]
VIRIBUS UNITIS, aneb
SPOJENÝMI SILAMI. Za povšimnutí
stojí, jak obě orlice mají nohy
tímto heslem jakoby spoutané.
Předpokládám, že podobná želízka měl
při převozu i náš dobrý Švejk. Bůh
ví co tím kreslíř myslel. Takovéto
duchaplnosti byly později vojákům
rozdávány při cestě na frontová
jatka.
A toto byl
jasný důvod, jak se k soudu a do vězení
co nejrychleji dostat.
Čisté, útulné pokojíky zemského „co
trestního soudu“ učinily na Švejka
nejpříznivější dojem. Vybílené stěny, černě
natřené mříže i tlustý pan Demartini,
vrchní dozorce ve vyšetřovací vazbě s
fialovými výložky i obrubou na erární
čepici. Fialová barva je předepsána nejen
zde, nýbrž i při náboženských obřadech na Popeleční
středu i Veliký pátek.
Hašek se pravděpodobně nechal inspirovat
jménem vrchního policejního komisaře a
správce I. oddělení v Budečské ulici na
Vinohradech, jak praví
adresář královského hlavního města
pražského z roku 1907.
Více o panu Demartini,
S vězením a
trestním soudem měl Jaroslav Hašek své
zkušenosti:
„1. 5.
1907 se konalo shromáždění anarchistů Na
Slovanech. Odpoledne táhla skupina asi
čtyřiceti účastníků Ječnou ulicí a
zpíval různé písně, jako Rudý prapor,
Vojáci vojáci, Rudé květy atd. Inspektor
stráže Herget, který šel kolem, vyzval
lidi ke klidu; ti však neuposlechli. Z
Karlova náměstí přispěchal strážník
Šnirdl a vyzval lidi, aby se rozešli.
Zatčený [Jaroslav Hašek] při tom volal:
Natři ho! a v témž okamžiku dostal
Šnirdl od neznámého ránu holí na
hlavu...“
Tolik záznam
v protokolu, který přeložil a přepsal
Břetislav Hůla (strojopis je uložen v
literárním fondu Zd. Ančíka v Památníku
národního písemnictví). Hašek se u soudu
hájil, že nevolal „Natři ho!“ ale
„Spatři ho!“. Nebylo mu to nic platné.
Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na
jeden měsíc. Trest si odpykal 16. 8. –
16. 9.1907 ve vězení pod věží, která
byla součástí trestního soudu.
Odsud poslal Jarmile Mayerové dva
veršované dopisy.
