Heslo:

Lourdská píseň

hudba: neznámý autor

III-04

Poznámka: Původní text uvedený v románu je psán kurzivou. Je doplněn o poznámky v hranatých závorkách. Čísla před každou slokou znamenají, kterou sloku Hašek použil ve svém textu z překladu B. M. Kuldy. V samotném románovém textu jsou uvedeny v hranatých závorkách odlišnosti od tohoto překladu.

Zatímco se všichni čtyři vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan místní plebán a rozdával vojákům dle jich národnosti lísteček s „Lourdskou písní“ ve všech jazycích. Měl těch písní balík, který mu zde zanechal na rozdávání procházejícím vojenským oddílům nějaký vysoký vojenský církevní hodnostář, projíždějící se zpustošenou Haličí na automobilu s nějakými děvkami.

[1]Kde v údolí ku řece hora má sklon,
všem poselství andělské zvěstuje zvon.
Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!

 

[2]Aj, Bernardu, dívenku [panenku], nebeský duch
tam ku břehu provodí v zelený luh. - Ave!

 

[4]I spatřila na skále hvězdovou zář,
v ní postavu velebnou, přesvatou tvář. - Ave!

 

[7]Ji rozmile zdobí šat liliový
a prostinký světlý pás oblakový. - Ave!

 

[9]A na rukou sepjatých [sepjatý]růženec má
ta Paní a Královna přemilostná. - Ave!

 

[24]Aj, Bernardě [dítěti] mění se nevinná tvář,
tvář krášlí jí podivná nadzemská zář. - Ave!

 

[24]Již klečí a modlí se, Vládkyni zří,
řeč nebeskou Královna promlouvá s ní [svit nebeský od Paní šíří se k ní]. - Ave!

 

[50]„Věz, dítě, já bez hříchu počata jsem [já bez vady Počatá,jsem],
já ochranou přemocnou chci býti všem! - Ave!

 

[29]Sem v průvodech putuj můj nábožný lid!
Mně vzdávej jen poctu [úctu] a hledej svůj klid. - Ave!

[30]Buď svědkem zde národům z mramoru chrám,
že na tomto místě já stánek svůj mám. - Ave!

[41]Ten pramen však[Jdi k prameni], který se rozproudil [rozproudí] zde,
tenť lásky mé zárukou k sobě vás zve.“ - Ave!

[53]Ó sláva ti, údolí přemilostné,
to obydlí Matičky [zde Matičky obydlí] přeradostné. - Ave!

[54]Tam [Zde] ve skále zázračná jeskyně Tvá,
ráj dala´s nám, Královno Dobrotivá. - Ave!

[57]Co nastal ten přeslavný, radostný den,
ctí Tebe tam[zde] průvody mužův i žen. - Ave!

[52]Ty [Zde] chtěla´s mít zástupy ctitelů svých,
[aj,]viz také nás, prosících za časů zlých. - Ave!

[60]Ó hvězdo Ty spasná, Ty před námi choď,
Ty ke trůnu božímu věrné nás [své] voď! - Ave!

[36]Ó přesvatá Panno[Ó přesvatý Zjeve], Ty v lásce nás měj
a mateřskou milost svou dítkám svým dej! [a jedno jen ještě, zač prosím, nám dej!]

V Turowé-Wolské bylo mnoho latrin a všude po latrinách válely se papírky s „Lourdskou písní“.

Kaprál Nachtigal, někde od Kašperských Hor, sehnal láhev kořalky od ustrašeného žida; shromáždil několik kamarádů a nyní všichni jali se dle německého textu zpívat „Lourdskou píseň“ bez refrénu „Ave!“ na melodii písně „Prince Eugena“.

Lurdská píseň, v románu nazvaná Lourdská píseň. Často se objevuje i název Lourdská (Lurdská) hymna, oslavuje zjevení Panny Marie v Lurdech, které se uskutečnilo od 11.2.1858 do 16.7.1858 celkem osmnáckrát čtrnáctileté  Bernadettě Soubirousové, která byla později prohlášená za svatou. Po smrti Bernadetty její tělo nepodlehlo rozkladu a leží ve skleněné rakvi v místním kostele. Voda z místního pramene má prý zázračné, léčebné účinky. Do současnosti se díky pramenu v Lurdech mělo uzdravit téměř 7000 nemocných.

Ale k samotné písni: Původ má zřejmě ve Francii, kde se vyskytovala nejčastěji pod názvem " l'Ave Maria de Lourdes". Do Čech se dostala zřejmě přes Německo.Svědčí o tom rozsah, podoba textu i melodie. Má celkem šedesát slok, které vždy obsahují klasické dvojverší (distichon). Každá sloka je doplněná o refrén. Píseň byla v Čechách poprvé otištěna v knize "První česká pouť do Lurd roku 1903" od Leopolda Kolíska, překlad, patrně z němčiny, je od  Beneše Metoda Kuldy.

Při přepisu a aranžmá notového zápisu jsem vycházel z tohoto dokumentu. Transponoval jsem jen z B dur do As dur, Zachoval jsem 3/2 takt s drobnými úpravami, protože původní zápis tento takt striktně nepoužil díky čtvrťovým pomlkám. Někde to vychází na 3/4 a v refrénu na 5/4. Rytmus jsem zachoval "Moderato". Abych navodil chrámovou atmosféru, zvolil jsem instrumentaci pro klasické píšťalové varhany.

Hašek, oproti citovanému Kolískovu vydání, neužívá v refrénu oslavné, české "Zdrávas", ale latinské "Ave". Je také možné, že Hašek použil v románu i jiný text, než text vydaný Kolískem, ale bohužel, jiný nebyl objeven.

Zde je celý text a notový záznam.