Poslanec Václav Kotlář

V krajině s intenzívní kulturou vína a cukrovky, mezi domácím druhem zdomácnělého plemene skotu siemenského a elesmerského, vepřového bravu, mezi kuřími dvory s typickými rácemi domácích slepic i slepic druhu cizího, mezi wyandotkami a koroptvími vlaškami, mezi holuby staváky, kamzly a bubláky narodil se agrární poslanec Václav Kotlář, zvěrolékař na Mělníce.

Zastupuje tento okres 37 se všemi pěstiteli bravu, skotu, drůbeže. Pomáhá při otelování krav, při obtížném vrhu selat, při budování Slovanské jednoty a poradí voličům nový způsob potírání chorob rostlin, způsobených cizopasnými mikroby.

Jest všeobecně totiž známo, že produkty výměny látek, nahromadí-li se ve větší míře, mají náchylnost poškozovati existenci obilí. Aby se tomu předešlo, byl zvolen agrární poslanec Václav Kotlář v mělnickém okresu.

V oněch obcích okresu mělnického, kde vyskytují se velmi hojně nematody, řepní háďátka v cukrovce, volili Václava Kotláře jednohlasně.

V dědinách, kde řádila červenka, čili jak Slováci říkají „svinský důl“, volili také jednohlasně Václava Kotláře. Kde chtěli mít pastviny a louky v lepším stavu, tam poslali Václava Kotláře do parlamentu.

V mělnickém volebním okresu postrádali muže, který by podal na říšské radě reformní návrhy pro praktické pokusy s hnojivy. Muže toho však nalezli. Byl jím Václav Kotlář, horlivý zastance významu drasla pro luka, horlivý propagátor zavedení yorkshirských kanečků do plemenných stanic zemědělské rady pod protektorátem knížete Schwarzenberga.

Poslanec Václav Kotlář konal též zdařilé pokusy s chilským ledkem a objevil, že při zakládání nových luk jest chlévský hnůj nebo ledek nutný.

On to byl, který na říšské radě prohlásil, že vztah dojivosti ku zdravotnímu stavu dojnice jest nepopíratelný.

Největší důležitost přiznává ovšem jako zkušený politik ošetřování vemene.

Neméně důležité politické pozadí má jeho snaha po zavedení shorthornského skotu. Skot shorthornský má totiž mnoho nepřátel jako agrárníci. Boj za lepší budoucnost skotu shorthornského znamená vítězství agrární myšlenky, neboť rozumným použitím plnokrevných ras anglických, odborným vzděláním chovatelů získali v Argentině agrárníci neodvislost od vlády chilské.

Poslanec Václav Kotlář zmínil se také kdysi před svými voliči, že třeba zavésti do Vestfálska belgický materiál, belgické klisny.

To podepíše každý rozumný agrárník, jenž ví, kolik mu dalo práce, než osvěžil krev ve vlastní rodině. Poslanec Václav Kotlář nemiluje v politice bastardů a stejně vystoupil na agrárním táboru proti bastardaci zvířat a mulů. Žádá hromadný výběr dobrých individuí, aby potomstvo bylo stejně vytvářeno.

Místo politických seminářů navrhuje pan poslanec dobytkářský kurs, kterého by se zúčastnili všichni agrární poslanci.

Sám by přednášel o následujících tématech: O významu chovu a krmení dobytka, o použití ku plemenitbě a postup agrárních poslanců.

Dále: Pravidla, jež při telení dlužno zachovávati, různé nemoci při telení a Slovanská jednota.

Co se týče chovu drůbeže, jest poslanec Václav Kotlář pro plymútky krahujcovité, které jsou výtečnými nosnicemi.

Jedna věta pronesená na táboře lidu na Mělníce získala mu více obliby, než nejkombinovanější politická řeč. Pravil svým milým usměvavým způsobem: „Chováme drůbež buď pro maso, nebo drůbež nosnou. Dle toho, jaký směr zvolíme, vybíráme si ku chovu jisté druhy drůbeže. Radikálové však vůbec slepic nechovají a proto radikálům slepice vůbec ničeho nesnesou. Pak je ovšem konec s radikální politikou!“

Co měl bych ještě podotknouti o jeho politické činnosti? Snad o jeho výzkumech o vlivu dráždivých látek na vyměšování mléka či o jeho krmných pokusech s jehličím borovic u ovcí, které měly za následek, že z ovčích trusů rostly lesní sazeničky?

Nikoliv. Pod malebným Kokořínem jest malý stateček a tam do lyrického ticha dubových hájů chrochtá yorkshirská prasnice, kolem níž pobíhá dvanáct malých prasátek. A všichni ti čtvernožci důvěrně dívají se údolím potoka směrem k Mělníku, kde žije jejich ochránce, agrární poslanec za 37. volební okres.