|
Posílají-li mladočeští vůdcové své děti do
klášterních škol a pensionátů, není tedy zajisté
nic divného, že den před památnou malostranskou
volbou zaklepal na fortnu kláštera barnabitek na
Hradčanech člen mladočeského volebního výboru.
Když se po delší chvíli otevřela klášterní
branka a starý němý zahradník podal mu mlčky
tabulku, aby napsal, co si přeje, pevnými tahy
napsal cizí host: „Chci mluviti s abatyší jménem
volebního mladočeského výboru.“
Zahradník se uklonil, a když mu byl návštěvník
napsal na tabulku: „Pro Boha, volte dra Funka,“
uvedl hosta středověkou spletí chodeb a
chodbiček do čekárny. Pak zanedlouho objevila se
stará abatyše tohoto tajemného kláštera,
proslulého svou světicí, jejíž tělo jest
neporušené kolik století a podivnou náhodou voní
líbezně. Ze všech zbožných mnišek smí mluvit jen
abatyše. Jest to řád přísný, ale ctěný.
Barnabitky se ještě dokonce mrskají, což dodává
jim velké úcty v kruzích hradčanského i
malostranského duchovenstva.
Vida před sebou vysokou stařenu důstojného
vzezření, vyslanec mladočechů se uklonil.
„Jsem abatyše barnabitek,“ pravila suše,
„přejete si?“ „Pochválen bud Pán Ježíš Kristus.
Prosím o pomoc,“ řekl člen mladočeského
volebního výboru, „posílá mne výbor požádati vás
o ochranu a přímluvu, neboť vím, že račte mít
velký vliv na zdejší duchovenstvo, jako abatyše
řádu tak vznešeného, ctěného a svatého. Zítra se
rozhodne doplňovací volba mezi mladočechem dr.
Funkem a národním socialistou dr. Švihou.
Mladočeši to musí vyhrát.“
„Tedy ještě jsou mladočeši na světě?“ tázala se
abatyše, „myslela jsem, že vyhynuli.“
„Naopak, rosteme, mohutně rosteme, ale přece,
abych tak řekl, potřebujeme pomoci slovutné
abatyše řádu barnabitek. Jedná se nám o vaši
vzácnou přímluvu. Stačí lístek, stačí visitka.“
„Nemáme visitky a nesmíme z kláštera nikomu
psát.“
„Račte se podívat, velebná matko. Jedná se o věc
velmi důležitou. Mladočeši musí vyhrát, neboť
oni jsou pravými zbožnými katolíky. Račte se
přesvědčit, velebná matko. Není snad jednoho
mladočeského předáka, který by své dcery
neposílal do klášterních škol. Není jednoho
mladočeského poslance, který by se snad
nemodlil. Mladočeští vůdcové mají za manželky
jistě nábožné ženy a nikdy nevyvracejí jim
náboženské přesvědčení, ba dokonce chodí
mladočeští vůdcové i na roráty.
Mladočeští starostové venkovských měst
zúčastňují se vždy jakékoliv církevní parády a
rádi poskytují podporu takovým slavnostem
církevního rázu, neboť člověk zajisté může být
na povrchu liberální, ale v duši pevně
nábožensky cítící. Věřte, že tento volební boj
dosáhl již takového rázu, že spoléháme jedině na
milost boží. Naše strana roste, ale přitom
podivnou náhodou ztrácíme jeden mandát za
druhým, velebná matko. Račte tedy laskavě
prospěti nám přímluvou...“
„Dám za dra Funka sloužit mši a rozkáži polední
modlitby za něho, milý pane. Neskonalé je
milosrdenství boží...“
„Zajisté, hm, je neskonalé. Přímluva u Boha jest
velmi dobrá a na místě, ale nešlo by, velebná
matko, kdybyste snad také přimluvila se na
Strahově u otců, kteří mají volební právo, a
jinde v klášteřích a u duchovních...“
Abatyše řádu barnabitek zavrtěla hlavou.
„Řád přísně zakazuje mimoklášterní styky...“
„Velebná matko, matičko...“
„Ano, milý pane, ale přidám vám ku mši pět
otčenášů dnes večer. Rozkážu, aby se modlily a
mrskaly tělo, aby jejich modlitba za dra Funka
byla vroucnější.“
„Velebná matko! Volební výbor je ochoten dát
libovolnou sumu na svíčku před světicí ve vaší
kapli. Jen trochu přímluvy je třeba, velebná
matičko, řádeček, psaníčko...“
Abatyše pozdvihla oči k nebi: „Vážím si
mladočechů, ale nemohu. Řád to zakazuje. Budeme
se za dra Funka modliti a nechám sloužit za jeho
vítězství mši. Nechť je mu Bůh milostiv. Účet
vám pošlu po našem sběrateli milodarů. Buďte s
bohem!“ Políbil jí ruku.
Odcházela a zastavila se: „Pardon,“ pravila,
„účet bude saldován.“
Druhý den po výsledku voleb byl doručen
rozcházejícímu se mladočeskému volebnímu výboru
následující účet: ,,Za rekviem za dra Funka sto
korun. S díky přijala klášterní správa řádu
barnabitek.“
Doručitele tohoto účtu srazil předseda
mladočeského volebního výboru se schodů. |
