|
Čech píše: „Profesor Masaryk, autor výroku, že
katolická církev jest jediným a největším
nepřítelem lidstva vůbec a zvláště českého
národa, prohlašuje, že se dá spálit. Od toho
muže jsme nic jiného nečekali a čekat nemohli,
ale tuto drzost mohl si odpustit inspektor banky
„Slavie“ Šubrt, který právě zemřel v Opočně. Byl
spálen v Sasku. Takové úředníky má banka
„Slavie“. A ti pojišťují i nás katolíky, kteří
jsme byli vždy proti spalování mrtvol, neboť
spalovat mrtvoly jest vždy známkou pohanství a
nekřesťanského ducha. Prach jsi a v prach se
obrátíš, praví Písmo, a od toho neopustíme ani
za jakéhokoliv režimu, neboť to znamená, že
proměna těla v prach, jak z bible lze seznat,
jest dovolena jedině ve hrobě a nikoliv v
nějakém jiném přístroji. Jak by to dopadalo u
posledního soudu? Kde by bylo možno
zmrtvýchvstání, když člověka odvezou do Saska a
bydlí vlastně v Praze. My jsme byli vždy pro to,
že oheň může od duševní zkázy ochránit jen živé
tělo, nikoliv mrtvé, a dle toho jsme také
postupovali, rozlišujíce upřímné katolíky od
kacířů. Spalováním živých kacířů bylo docíleno
toho, že právě ti, kteří byli vlažni ve víře,
stali se upřímnými katolíky, neboť měli na
paměti, že ono upálení zaživa jest jen malým
trestem proti ohni pekelnému, což bylo v našich
intencích. Jestli jsme opíkali kacíře na
hranicích a mluvíme to otevřeně, činili jsme tak
jen právě z toho důvodu, aby se jejich duše
očistily od věčného trápení. Což by to bylo
plátno, kdyby tělo zůstalo, ale duše šla vstříc
věčným mukám. Když vzplály hranice, tu oheň
považovali jsme vždy za oběť očistnou, a všichni
ti, kteří zúčastnili se autodafé, byli účastnými
velkých odpustků.
Toť naše stanovisko, a pravíme otevřeně, že
každý z těch, kteří se nyní dávají upálit po
smrti, nejen tělo, ale i duši ničí a že jest
velice smutné, že právě rakouská justice
neponechává našim kněžím možnost, aby ti, kteří
po smrti se chtí dát upálit, nebyli ještě před
smrtí předáni církevnímu soudu, který by zaživa
jejich těla očistil obětí zápalnou na hranicích.
Víme jen tolik, že pak stát náš není katolickým,
za jaký se prohlašuje a že nám nezbývá nic
jiného než prokletí všech těch, kteří se chtí
dát po smrti spálit. Víme, že tím vzbudíme
polemiku mezi volnomyšlenkáři a námi. Ale budiž
konečně mezi námi jasno, a proto podpisujeme
ještě jednou: „Nikdy ne po smrti, ale zaživa!
Ano, zaživa, páni volnomyšlenkáři!’’
Čas píše: V těchto dnech dal se spálit v Gothě
upřímný stoupenec strany pokrokové Palička,
oficiál ve výslužbě. S ním odchází poslední
stoupenec strany pokrokové v Poličce. Jak jsme
se dozvěděli, bude jeho popelem posypána česká
půda, aby naše hnutí se zúrodnilo. Podotýkáme
dále, že náš spálený stoupenec žil v úzkém styku
s naším básníkem Macharem a s redaktorem
Herbenem, který byl tak rozlítostněn, že se
polil petrolejem, aby následoval svého přítele.
Bylo mu v tom zabráněno a petrolej odnesen do
naší redakce, kde najde svého upotřebení.
Podotýkáme dále, že zesnulý správně platil
předplatné a že jeho úmrtím vznikla velká ztráta
ve vydávání listu,takže od i. května jsme nuceni
zvýšit předplatné o 40 hal. na měsíc.
Právo Lidu (Večerník). Přinášíme na titulní
straně obrázek krematoria v Gothě v Sasku. Sasko
jest zemí, kde vzrůst sociální demokracie jest
neobyčejný, což nemůže popříti ani České slovo.
A v této zemi máme krematorium, na jehož
zbudování pracovalo 182 sociálnědemokratických
zedníků. Tito všichni s chutí chopili se práce a
znali se v té době s naším americkým soudruhem
Hlaváčkem, s kterým se jeden setkal v Chicagu.
Centralisti se ovšem vyhýbají od té doby
krematoriu v Gothě a jsme žádostiví, kdy konečně
uznají naše odborové organisace.
Časopis Zdraví lidu přináší od dr. Zahoře tuto
úvahu: Nejkrásnějším okamžikem v lidském životě
jest ten moment, když naši mrtvolu vezou do
Gothy ku spálení.
Národní listy: Otázka spalování mrtvol dosáhla
velkého stadia. O tom jsme nepochybovali, stejně
jako jsme předvídali leccos. Není však naprosto
pravdou, že rodina Horstova zamýšlí dát spálit
ředitele Assecurazioni Generali pana Horsta, po
tom, co se nyní děje. Vyvracíme to s největší
rozhodností a upozorňujeme, že Assecurazioni
Generali je jediný ryze český ústav.
České slovo: Nikdy jsme netvrdili, že ředitel
Assecurazioni Generali dá se spálit v Gothě po
své smrti, neboť má toho již zaživa dost. Právě
si spálil prsty! |
