|
Slavný americký vynálezce Edison, který na svých
cestách Evropou navštívil Království české a
Prahu, byl mi vždy sympatickým pro svoje
geniální schopnosti, a dnes vidím, že jest nejen
výtečný vynálezce, ale i dobrý pozorovatel
okolí, že mu neujde nic a že právě jeho
pozorovací talent ze všech zemí, jimiž v Evropě
projel, nejvíce vynikl v Čechách a hlavně v
Praze.
Z geniálního vynálezce stal se neméně geniální
žurnalista, který užil všech darů ducha k tomu,
aby své nastřádané zkušenosti z cest snesl ve
velice úchvatný článek o Čechách, ve kterém
jasně se rozhovořil do nejmenších podrobností o
všech věcech, které učinily na něho tak
nesmazatelný a hluboký dojem. Článek ten zní:
„Pokud se týče střední Evropy, vmysleme se v
situaci této pevniny, od které jsme odděleni
oním velkým mořem, tuším Tichým oceánem. Nesmíme
se proto domnívali, že celá evropská pevnina
jest střední Evropou. Střední Evropou můžeme
nazvati právě jen tu část evropské pevniny,
která jest v samotném středu velkých zemí a
států. Ve středu střední Evropy, kteréžto
pojmenování jest velice přiléhavé, jest jakási
kotlina, nesmírně široká a dlouhá, ohraničená,
jak mně bylo řečeno, pravidelnými náspy, pečlivě
osázenými jehličnatými stromy. Náspy jsou na
straně západní a jmenují se, jak jsem vypátral,
Šumava, na straně severo-východní pak Krkonoše,
což jest dle všeho obvyklé pojmenování severu a
západu. Velmi jsem se podivil, že i v této
obrovské kotlině nalezl jsem vlaky, kterými lze
projeti kříž na kříž oním obdivuhodným údolím
zvaným Čechy čili též Vltava, jak jinak říkají.
- Slovo Vltava znamená též vodu v onom jazyku,
kterému nikdo z Angličanů a Američanů nerozumí,
přestože mnoho vystěhovalců amerických vrací se
občas do Čech, ale jak jsem se dozvěděl,
nepodařilo se jim dosud zavěsti v Čechách
anglické školy. Díky však přistěhovalcům
americkým panuje v Čechách jistý blahobyt, takže
kolem silnic vidíme vysázeny švestky, taktéž i
jablka a hrušky, které jsou, jak se zdá, hlavní
poživatinou obyvatelstva. Abych nyní vysvětlil,
co jest to silnice, musím podotknouti, že jest
to cesta ohraničená po obou stranách takzvanými
příkopy, jamami, do nichž pilnou rukou stále
přilévá se voda, aby se zúrodnila okolní česká
pole. V Čechách nalezl jsem, což mne velice
překvapilo, nejen pole, nýbrž i luka. Luka jsou
větší prostory pokryté zelenou travou, z níž,
jak jsem se dozvěděl, zvláštní metodou dobývá se
seno. Zdokonalením této metody hodlám se co
nejdříve zabývati. Velice zajímavým zjevem jsou
v Čechách zvířata čtyřnohá, s krátkými rohy na
hlavě, kteráž, jak mi můj průvodce řekl,
nazývají se všeobecně kravami. Z těchto zvířat
dobývá se chemickým procesem látka připomínající
svou chutí a barvou margarín. Tato náhražka
margarínu sluje ‚máslo‘.
Bylo mi dále řečeno, že kromě krav chovají se v
Čechách i jiná zvířata ve velkém. Jsou to hlavně
volové. Mnohem nižší druh volů slově tele.
Velice jsem se podivil též jiným zvířatům, která
slouží k výrobě jiné náhražky umělých tuků, a to
k výrobě sádla, zvaného ,sádlo vepřové‘, ačkoliv
zvířata ona nazývají všude po Čechách prasaty. Z
jiných druhů dobytčat chovají se zvláštní
zvířata žijící ve vodě ve stavu polodivokém;
tyto nazývají kapry a jsou hlavní potravou
chudého lidu, neboť vytáhne-li se takové dobytče
z vody, pojde, takže než doroste, musí se stále
polévat vodou.
Toto jest ovšem potěšitelný fakt, neboť v
Čechách jest hojně vody. Ale nápadné mi jest, že
dosud se je nepodařilo zkrotit, a můj průvodce
mi nedovedl zodpověděti tuto otázku. Velice mne
potěšilo, že nalezl jsem v této podivné zemi
rostlinu čistě americkou, totiž brambory.
Přivezli ji patrně američtí vystěhovalci, když u
nás ve Spojených státech zbohatli.
Požívání brambor děje se týmž způsobem jako u
nás v Americe, že se totiž brambory nasázejí do
země, a když uzrají, vyperou se a uvaří. V
zámožnějších rodinách se i pekou. Podivně na mne
působilo, že voda v Čechách jest téhož
chemického složení jako v Americe. Jest to čirá,
jasná tekutina, prýštící všude ze zdí a ze země
měrou tak hojnou, že i chuďas může se v ní za
laciný peníz vykoupat.
Poslední den věnoval jsem velkému městu
uprostřed oné kotliny, kteréž nazývá se Praha,
ačkoliv se mu též lidově říká Caputregni. Na
ulicích vidět jistou zámožnost, která opět
svědčí, jak vystěhovalci američtí dovedli toto
město zvelebit. Domy jsou nízké a jediný
mrakoškrab vypíná se nad městem za velkým
rybníkem s ostrovy a mosty a nazývá se Hradčany.
Na druhé straně buduje se nový mrakoškrab zvaný
Petřín. Obyvatelstvo chodí i ve všední den ve
svátečních šatech. Jak jsem již řekl, jest v
Caputregni též několik mostů kamenných,
pocházejících z doby kamenné, a jiné mosty z
doby železné. Obyvatelstvo má svou vlastní
vzdělanost a vydává i svůj list. Pleti jest bílé
a viděl jsem též jako zvláštnost několik
jednonohých. Prahou samou, což mne nesmírně
překvapilo, projíždí elektrická tramvaj,
přinesená sem patrně Američany. Ženy tohoto
národa šatí se zcela pravidelně a vycházejí
málokdy prostovlasé na ulici. Většina
obyvatelstva Prahy živí se uhlířstvím.“
Děkuji tímto slavnému Edisonovi jménem celého
českého národa za poutavý článek, který jest
jistě výbornou informační pomůckou a svědčí o
jeho neobyčejné bystrosti duševní. |
