|
Koudelka miloval Suchselovic Lénu a počítal se
mezi přívržence autonomie. Byl tedy autonomistou
a četl Právo lidu.
Starý Suchsel, otec Lenin, patřil mezi
centralisty odboráře. Byl tedy centralistou a
četl Proletáře.
„Oba dva jsme sociální demokraté,“ řekl Suchsel
jednou ke Koudelkovi, když ho potkal, „já jsem
však centralista a ty jsi autonomista.“ Po těch
slovech dal mu jednu za ucho.
„Zajisté, jsme sociální demokraté,“ pravil nato
Koudelka, „já jsem však autonomista a ty jsi
centralista.“ I vrátil mu záhlavek.
Starý Suchsel dal tedy Koudelku do Proletáře a
Koudelka v Právu lidu nazval Suchsela stvůrou
soudruha Hübra, která v Trpoměchách snaží se
rozbíti organizaci českoslovanské strany
sociálně demokratické.
Od té doby Suchselovic Léna scházela se jen
tajně s Koudelkou.
Koudelka snažil se vpraviti Léně zásady, že
českému hnutí sociálně demokratickému musí se
dostati samosprávy.
Suchsel pak doma vykládal Léně, že jediná
správná cesta, kterou se má bráti strana
sociálně demokratická, jest ta, již zastává
Proletář, že totiž centralismus je spásou
člověčenstva a Koudelka že je osel.
Když to Léna opakovala Koudelkovi, řekl: „Já že
jsem osel? Nikdy. Tvůj otec je hlupák! My se
chceme osamostatnit a provedeme to i bez tvého
táty.“
Léna milovala velice Koudelku a řekla doma k
otci, když ten spílal Koudelkovi: „Ne, Koudelka
není tak špatný, on se chce jen osamostatnit od
Vídně.“
„Kdyby pánbůh dal,“ zvolal starý Suchsel, „a
Koudelka mně padl do ruky, takhle ve tmě u
hřbitova, já bych mu dal osamostatnění, já bych
mu záda zreorganizoval a kdybych tě s ním jednou
potkal, já bych vám dal autonomii.“
Když ubohá Léna vše Koudelkovi oznámila,
zapřísáhl se, že od té doby bude vždy nosit s
sebou býkovec a kdyby potkal starého Suchsela,
že by mu jeho odborový hřbet zmaloval do modra.
Léna se dala do pláče.
„Mlč,“ řekl k ní přísně, „ty nevíš, co je to
politika.“
Ubohá Léna milovala také svého otce i sdělila
mu, že prý slyšela, že Koudelka nosí s sebou
býkovec.
I vypravil se Suchsel do města a koupil si tam u
kupce půl libry střelného prachu a doma večer
nabíjel starou pistoli, přičemž činil podivné
poznámky. „Já mu vykouřím z hlavy samostatnost
strany a bude aspoň o jednoho autonomistu méně!
Tak, teď ještě tam dám sekané olovo a uvidíme,
kdo zvítězí, zda autonomisti nebo centralisti!“
Naštěstí četl Koudelka v Právu lidu inzerát, ve
kterém Max Böhnel ve Vídni nabízí dobré
revolvery soustavy Lefošovy za šest korun i s 25
náboji. Objednal si tedy jeden kus, nabil jej
slavnostně a řekl Léně, okazuje jí revolver:
„Kdyby každý jednal tak jako já, zbavili bychom
se tak ve straně záhy všech, kdož jsou ve vleku
vídeňské odborové komise, milá Léno! Řekni
tátovi, že tě mám rád, ale že jsem si na
centralisty koupil pětihlavňový revolver!“
Co si měla ubohá Léna počíti? Pověděla tedy
otci, že má Koudelka na centralisty pětihlavňový
revolver.
Starý Suchsel byl domkář. Prodal prase a koupil
si ve městě šestihlavňový revolver velkého
kalibru za třicet korun. „Ten provrtá šest a ne
jen jednoho autonomistu,“ sdělil Léně, „zejména
když všichni budou takoví hubení jako ten osel
Koudelka.“
Ubohá Léna proplakala celou noc a druhý den
svěřila všechno Koudelkovi.
Koudelka byl také domkář. „Hergot,“ zvolal,
„prodám tele a koupím si brovninkovou pistoli.
Ta sestřelí každého centralistu na vzdálenost
půl hodiny. Milá holka, teď to už dopadne bledě
s odboráři.“
A také tak učinil. Pro brovnink jel až do Prahy.
Prasklo na to to celé tele.
Když Léně okázal Koudelka strašnou tu zbraň,
klekla Léna před ním na kolena a srdcelomně ho
prosila, aby přestal být autonomistou.
„Nikdy, Léno,“ odpověděl ubohé dívce. „I kdybych
měl tebe ztratit, budu vždy pracovat pro
osamostatnění strany sociálně demokratické v
Čechách od vídeňského vedení.“
Lenino srdce pukalo hořem, když svému otci
vykládala, že jde pověst po Trpoměchách, jak si
Koudelka koupil brovnink na centralisty.
Suchsel se otřásl. U všech čertů, co je víc než
brovnink, aby upevnil své odborářské stanovisko
vůči takovým separatistickým snahám nepřítele.
„Co je víc, co je mocnějšího, hroznějšího a
drtivějšího?“
Dlouho si lámal hlavu, jezdil do města, chodil
po okolí, až jednoho dne prodal chalupu s polem,
sebral Lénu a odjel s ní do Prahy, napsav
Koudelkovi tento stručný dopis:
Ty osle! - Chystej se na věčnost! Jedu do Prahy
koupit strojní pušku. Ať žije odborářství a
centralismus! Pryč s autonomisty!
Koudelka ztrativ Lénu odstěhoval se po tomto
dopisu do Ameriky a není pochyby, že všechny své
vydělané peníze v této zemi dolarů věnuje na
zakoupení strašného obléhacího děla, aby tak
podepřel separatistické snahy strany
českoslovanské sociální demokracie. |
