[BEZ NÁZVU]

Člen venkovské jsem deputace -

Oblékl frak, i cylindr si zřídil,

vždy v úboru tom slávu jsem jen klidil.

(Však Karlovi to dalo trochu práce.)

Teď stojím zde a pravím:

„Já jsem deputace.

Až v kraje naše - slova se mně pletou,

odpusťte, začínám zas onou známou větou -

Člen venkovské jsem deputace . . .

Až v kraje naše zvěst teď letí,

zde bohatýři ducha, žádné smetí,

zde vzdělanci jsou (vlastní chvála smrdí),

však na mou chválu můžete být hrdi.

To jméno „želva“ v srdci, duši hřeje,

vždyť starosta náš na pokrok též kleje . . .

Vzdělanost, páni? Hlavní věcí pivo,

rád chodím tam, kde hlučno je a živo. . .

Náš život kostel, v kterém hoří svíce,

té svíčky jméno: „Velké Popovice“ . . .

Buď želvě zdar! Nechť na Karla si zvyká!

Já hodně piji, - toť má politika.“

Želvě věnuje

Jaroslav Hašek