|
Ve všech nádražních kioscích ve východní Sibiři
můžete dostat imperialistické noviny - anglické
Mandchourian Daily News, Russian Daily News,
Asiatic News Agency a francouzské Journal de
Peking, Journal de Sibérie.
Před duševním zrakem všech pánů redaktorů těchto
zahraničních listů plane jako jasná hvězda
jediný bod: Rusko jako země se starým carským
zřízením, s generály, kapitalisty, gubernátory,
policajty, které obskakují „spojenci“.
Co vlastně brání tomu, aby se tyto radostné
vidiny buržoazie nestaly skutkem?
Ruský dělník a rolník, který klepe režiséry
imperialistického divadla přes prsty a bere jim
kolčakovskou Sibiř a ostatní dekorace a
rekvizity černosotněnské „Svaté Rusi“.
Proto je úloha všech těch anglických,
francouzských a amerických listů v politické
aréně Společnosti národů velmi žalostná.
Zkrachovaný žurnalista, dejme tomu z Asiatic
News Agency, spílá velké proletářské revoluci,
spílá ruskému dělníkovi a rolníkovi, který už
dnes vzal do rukou pušku, aby se dal přes Omsk,
Tomsk a Irkutsk na Vladivostok.
Pisálek navrhuje buržoazii, aby bolševikům
svázala ruce a postavila je v celé Sibiři před
okresního policejního komisaře jako „carovy
odpůrce“.
* * *
Všechny tyto anglické a francouzské noviny
nelžou o nic míň než bělogvardějské.
7. května t. r. Journal de Peking oznamuje, že
Petrohrad obsadili Finové a že bolševici a
obyvatelé uprchli do Moskvy.
13. května oznamuje Asiatic News Agency, že
Petljura a polští legionáři dobyli Moskvu!
2. června uklidňuje Russian Daily News buržoazní
čtenářstvo zprávou, že vojska admirála Kolčaka
vstoupila do Kremlu.
Dokonce po pádu Ufy a po porážce Kolčaka za
Bělou a Zlatoústém Russian Daily News píše 26.
června: „Armády admirála Kolčaka plně obnovily
pořádek v centru Ruska.“
Avšak zprávy o Kolčakově porážce se přece jen
dostaly na Dálný východ.
A tak najednou tyto listy, až dosud plné
vítězných hymen, vyvěšují vlajku paroplavebních
společností.
Okamžitě se objevuje v novinách zpráva: „Přímé
spojení parníky přes oceán do Ameriky, Anglie,
Francie. Via San Francisco - Valparaiso.“
„Společnost Descours a Cabot dopraví Vás v
nejkratší době a bez čekání vlastními paroloděmi
do Japonska, via Jokohama ...“
A tak je paroplavební společnost Descours a
Cabot poslední etapou kontrarevoluce a
buržoazie, která utekla před rudou bouří.
Přesto však tyto listy přinášejí velmi zajímavé
zprávy o vnitřní situaci imperialistických
lupičů a o naveskrz prohnilé Společnosti národů.
Le Journal de Peking přináší tento telegram z
Londýna: „Sekretář ministerstva námořnictví
Daniel prohlašuje, že v zájmu boje proti
bolševismu je nutno zřídit mezinárodní policii
pod kontrolou Společnosti národů.“ Četba těchto
novin není nikterak nudná a člověk se leckdy
pobaví.
Od mezinárodních policajtů a špiclů přechází
Journal de Peking k otázce koloniální politiky
imperialistů.
Tady dochází ke rvačce: „My jsme vaši a vy jste
naši“ - obrací se francouzský list k anglickým
přátelům z Asiatic News Agency, když jde totiž o
exploataci a olupování Mandžuska ...
Totéž říká i Američan Japonci: „My jsme vaši a
vy jste naši, ale jenom nám, prosím, nesahejte
na přístav Kiao-Čau a Šantung.“
Stará formule lupičů při dělení kořisti
Mandchourian Daily News otiskují rozkaz generála
Knoxe anglické zaamurské brigádě: „Poněvadž se
vojáci Královské zaamurské brigády chtějí
samovolně dostat do Vladivostoku, upozorňuji, že
demobilizace oddílů vnitřní obrany nebyla dosud
zahájena. Nařizuji všem, aby setrvali na svých
místech až do mého dalšího rozhodnutí a aby
pečlivě pátrali po všech agitátorech.“
Rozumí se samo sebou, že v těchto plátcích
otiskují své rozkazy i ruští generálští katani,
aby Anglii a Francii ukázali, jací jsou
chlapíci.
Tak Journal de Peking uveřejňuje rozkaz
kozáckého atamana Ivanova-Rykova z Vladivostoku.
„V odpověď na teroristické činy bolševiků v
okolí Vladivostoku nařizuji, aby všichni
podezřelí z bolševismu a zajatí krasnoarmějci,
kteří jsou drženi ve vladivostockém vězení, byli
rozděleni na tři skupiny.
První skupinu postřílejte ihned po obdržení
tohoto rozkazu, druhou a třetí postupně,
obnoví-li bolševici své atentáty.“
Opěvování takovýchto zvěrstev carských katanů
věnují tyto „listy“ tři čtvrtiny svého rozsahu.
Hledal jsem v těchto „listech“ zprávy o
Čechoslovácích a dočetl jsem se, že bolševické
partyzánské jednotky zničily při obsazování
stanice Tajga u Krasnojarsku český trestný
oddíl, kde také padl český velitel stanice
Prager. Dále, že 12. května zemřel český ministr
národní obrany Štefánik a že český dobrovolecký
oddíl byl vyslán do čínského Pekingu na ochranu
francouzského vyslanectví.
Českoslovenští bělogvardějci budou teď zřejmě na
příkaz „spojenců“ věšet v Číně čínské kuli pro
záchranu Slovanstva, vlasti a čínského
„Ústavodárného shromáždění“ ... |
