|
Úvod
Přinášíme dnes velice zajímavý deník dr.
Soukupa, psaný na jeho cestách, který osvětluje
jasně velkou duši tohoto slavného cestovatele.
Dr. Soukupa směle můžeme počítati ku známým
středověkým cestovatelům Arabovi Ibenovi a ku
slavnému Benátčanu Marku Polovi. Oba tyto muže
předčí však dr. Soukup jak inteligencí, tak i
větším názorem světovým.
Neměl-li slavný arabský cestovatel v devátém
století a ve století dvanáctém slavný Benátčan
tušení o existenci Ameriky, vyniká nad tyto dr.
Soukup tím, že právě on za stopami Kolumba jede
do té Ameriky, aby tu informoval neuvědomělé
zbytky indiánského obyvatelstva o úkolech
českoslovanské strany sociálně demokratické.
Jest však v tom tragédie osudu, že v dobách, kdy
rozkládaly se v Americe velké a bohaté říše
indiánské, nebylo ještě sociální demokracie, a
když sociální demokracie je, tu jen poslední
zbytky rudochů mají příležitost slyšeti vývody
dr. Soukupa.
Že však cesta dr. Soukupa není jen politickou,
vidět z jeho deníku. Jest přírodovědeckou a
povšechně výzkumnou.
A nesmí také nikoho zarazit, že dr. Soukup hodlá
též rýžovat zlato na Dálném americkém západě ve
prospěch tiskového fondu strany. V americké
cestě dr. Soukupa leží pro každého z nás
poučení, že když ve staré vlasti ztratili jsme
vše, že nesmíme zoufat. Dr. Soukup šel jako
mnozí za oceán a našel tam své štěstí. Dle
posledního telegramu zvolen náčelníkem Dakoťanů
a tří příbuzných kmenů indiánských v Indián
Territory, což jest jistě úspěch velice čestný,
kterého byl však s to docíliti jen muž znalý
poměrů v rakouském parlamentu.
Deník
Dne…
Vyjeli jsme z Hamburku. Hamburk jest velké město
a leží na řece Labi. Jedu na lodi Císař Vilém.
„Až nebude císařů ani králů, nebude také lodi
Císař Vilém…“
Jedu však nyní na této lodi nezviklán na svém
demokratickém smýšlení. A když za večera dívám
se na rudou kouli zapadajícího slunce, tu loučím
se se zbahnělou Evropou. Za lodí plují delfíni a
zpívají Rudý prapor.
Slyš ty delfíny, lide dělný a uvažuj dobře,
zdali není lépe jako volný delfín volně zpívat
naši dělnickou hymnu. Chtěl jsem na lodi
promluvit, ale dva lodníci na pokyn lodního
důstojníka odvedli mne do mé kajuty v podpalubí.
A tu ve visuté rohoži přemýšlím, jak bude zítra,
neboť moře je nepokojné a mořská nemoc se blíží,
aby jako kapitalisté vysála z nás poslední
zbytky sil.
Dne…
Vítám tě, mořská nemoci! Nezdáš se mi více
spárami kapitalistů, jsi demokratickou, neboť
proletář i neproletář skloněn nad zelenou
mořskou vodou, bohatý či chudý, odevzdává moři
vše, co má v žaludku. Vítám tě, velká
demokratko. Samo sebou se rozumí, že obzvláště
sympatizovala se mnou. A demokratičtí delfíni
snědli vše, co jsem odevzdal vlnám.
Potom chtěl jsem promluviti o významu mořské
nemoci v boji sociální demokracie, ale odvedli
mne k lodnímu lékaři, který rozkázal, abych
polykal lék a dva dny nevycházel na palubu z
kajuty.
Dne…
Zažili jsme bouři na moři. Rudé nebe se otevřelo
a rudé blesky křižovaly oblohou. Chodil jsem po
palubě a rozdával hostům „Sociální demokracie v
Čechách“. Byl jsem poznovu předveden k lékaři,
který mně dal projímadlo. Následkem toho byl
jsem přinucen zanechati agitace.
Dne…
Měli jsme dnes na palubě koncert. Hráli
anglickou hymnu a tu jsem se v kajutě převlékl
do mokasínů koupených v Hamburku a s výkřikem
„Sláva sociální demokracii!“ vyrazil jsem na
palubu, abych dokumentoval své demokratické
smýšlení. Byl jsem zadržen a odveden nazpět do
kajuty. Nevím, co si mám o tom myslet.
Dne…
Potkali jsme žraloka a lodníci uspořádali na
něho lov, který se zdařil a žralok vytažen na
palubu. Když mu rozpárali žaludek, našli v něm
kalhoty, kabát, vestu a Právo lidu. Nešťastný
soudruhu, neznámý hrdino! Sláva českoslovanské
sociální demokracii, jejíž příslušníky naleznete
i v hlubinách oceánu!
Dne…
Blížíme se Americe! Srovnávám si svá zavazadla a
podrobuji prohlídce vše, co jsem nakoupil v
Hamburku. Mám dva tomahavky, tři páry mokasínů a
dva imitované skalpy. Pak mám s sebou srovnávací
gramatiku jazyků indiánských a Old Shatterhand
od Maye a knihu Syn lovce medvědů. Myslím, že to
půjde.
V New Yorku:
Zažil jsem v kanceláři vystěhovalců nepříjemné
dobrodružství. Jeden z úředníků se mne ptal, čím
se chci v Americe živit. Když jsem se
představil, odvedli mne do vedlejší kanceláře a
za chvíli pro mne přijel krytý vůz. Odvezli mne
do budovy, kde bylo několik pánů. Někteří z nich
se křižovali, jiní si sahali na hlavu, někteří
se smáli, jiní plakali, skákali a různě se
pitvořili. Pak přišli tři páni, kteří se mne
vyptávali, jestli se země točí, kolik je dílů
světa apod. Když jsem jim odpověděl, chvíli se
radili a pak mne odvezli zpět na vystěhovaleckou
kancelář. Jak jsem se dozvěděl později, musil
tohle prodělat také Pelant. Ve vystěhovalecké
kanceláři musil jsem pak podepsat revers, že se
budu živit v Americe poctivě a byl jsem
propuštěn…
V Chicagu dne…
Měl jsem tu první schůzi a tu šel jsem si
zařečnit na schůzi metodistů. Bylo tam asi tisíc
metodistek s deštníky v jedné a s biblemi v
druhé ruce. Když jsem si před řečí poručil
whisky, vrhly se na mne a přelámaly o mne pět
set deštníků.
Pak přišel šerif a odvedl mne do policejních
kasáren, kdež za půl druhého dne mohl jsem si
vypracovati plán na další cestu. Jedu do
Oklahomy a to do Arbary, kde jsou samí černoši.
Doposud jsem viděl asi tucet Indiánů; když jsem
je zastavil a dal jim do ruky brožuru o úkolech
sociální demokracie, běželi za mnou s revolvery
po celé 81. avenue.
Oklahoma, v Arboře dne…
Jest to čistě černošské město a přijel jsem tam
takřka v nevčas. Černoši právě tam pořádali řeže
na bělochy a tak mně nezbylo nic jiného, než
ject dál na západ do Marmary, kde jsou samí
běloši. Dozvěděl jsem se však, že v Arboře
většina černochů jsou sociální demokraté.
Marmara dne…
Svolal jsem tábor lidu, na který přišel jen
vládní úředník. V tomto městě totiž běloši
lynčovali černochy v odvetu za Arboru. Tak jsem
mluvil jen k vládnímu úředníku o českoslovanské
sociální demokracii.
Když jsem ukončil, řekl vládní úředník „Very
well,“ a vypůjčil si ode mne tolar, aby měl na
vstupné do divadla, kde stříleli do černocha o
ceny. Jedu do Persic-Townu.
V Persic-Townu dne…
V tomto městě jsou samí kovbojové. Usadil jsem
se v mizerném hotelu Palace a když jsem mluvil s
hoteliérem, že hodlám zde uspořádat schůzi,
pravil, že to není možné, poněvadž se zde na
řečníky střílí z revolverů. A když řečníka
zastřelí, že ho přivážou ke koni a tahají po
městě. Odjedu dál na západ do Evenicity.
V Evenicity dne…
Město toto je čistě farmářské. Svolal jsem tábor
lidu do kostela, poněvadž jinde se tu neřeční.
Sotva jsem počal mluvit četně shromážděným
občanům o agrární otázce v Čechách, přišlo asi
třicet mužů s ručnicemi a vyzvalo mne, abych
sestoupil s kazatelny.
Za potlesku přítomných hodili mně laso na krk a
vyvedli mne za město na železniční stanici s
nabitými puškami, kde mne hlídali až do
nejbližšího vlaku. Pak mne naložili na
lokomotivu. Jedu do Beywingu.
Beywing dne…
Zde jsou samí mormoni. Když jsem jim chtěl
řečnit, odvedli mne k jich veleknězi, který mne
po zuřivém zápase oddal se třemi starými babami,
jichž se obec nemohla zbavit! Tyto staré báby
budou mými posluchači do nejbližšího města, kde
jim prásknu do bot.
Wyoming dne…
Po cestě trvající půl druhého dne získal jsem
báby pro českoslovanskou sociální demokracii. Ve
Wyomingu vyměnil jsem je za dobrou pušku u
jednoho obchodníka. Zde ve Wyomingu počíná již
pravý Západ. Když se rozhlásilo, že chci řečnit,
tu podnikatel tamějšího Varieté dal rychle
tisknout plakáty:
NEVÍDANÉ:
Pravý evropský řečník.
Atrakce prvého řádu.
Vydrží po tři hodiny mluvit.
Vedle tlupy ekvilibristů
n e j s e n z a č n ě j š í číslo programu.
Pak mne prosil, abych mluvil v černém oděvu, ten
že zde ještě nikdy neviděli.
Varieté bylo nabito. Napřed přišli ekvilibristi,
pak jsem musel já mluvit. Lidé se váleli smíchy,
když viděli můj frak a musel jsem přidat ještě
jednu řeč. Majitel Varieté chtěl mě angažovat na
týden za plat 20 dolarů denně, ale odmítl jsem
to. Jedu do Indián Territory!
Tím končí zápisky dr. Soukupa. Jak již
podotknuto, byl zvolen dle posledního telegramu
v Indián Territory náčelníkem Dakoťanů a tří
příbuzných kmenů indiánských a není vyloučena
možnost, že za nějaký čas bude dr. Soukup
vystupovat v Evropě se svou tlupou
organizovaných rudochů jako sociálně
demokratický Buffalo Bill. |
