na 'Vyhlídce' | na 'Krásné vyhlídce'

50°05'15.2"N 14°23'27.7"E

Nejprve se Švejk ve svém vyprávění zmiňuje o restauraci v Praze na Pohořelci na 'Vyhlídce'. Podruhé ve vyprávění o strastiplné cestě zahradníka Kalendy od hospody k hospodě ... pak na ,Krásnou vyhlídku’, odtud do Strahovskýho kláštera do pivovaru. Z obou vyprávění plyne, že hospoda se slovem Vyhlídka v názvu by měla být někde na Hradčanech. V Národních listech z 22.3.1888 se píše o místnosti "Na pěkné vyhlídce" č.p.156- IV. Později, 28.1.1927, se píše ve Večerním českém slově o jakési schůzi  "Na krásné vyhlídce", Praha IV Úvoz 156. Nepochybně se jedná, podle popisného čísla, o stejnou restauraci, jen se původně jmenovala "Na pěkné vyhlídce" a později "Na krásné vyhlídce". Bohužel původní č.p.156 ustoupilo výstavbě nového objektu, který se po roce 1945 stal součástí švédského velvyslanectví. Název té restaurace nesl své jméno oprávněně, protože ta vyhlídka od ní na Prahu byla a je opravdu pěkná i krásná. 

„Někdy,“ řekl Švejk, „se zas v gefechtu člověku udělá špatně, člověk si něco zvoškliví. Vypravoval v Praze na Pohořelci na ,Vyhlídce’ jeden nemocnej rekonvalescent od Přemyšlu, že tam někde pod festungem přišlo k útoku na bajonety a proti němu se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to na něho s bajonetem a měl pořádnou kapičku u nosu. Jak se mu von podíval na tu kapičku, na ten vozdr, že se mu hned udělalo špatně a musel jít na hilfsplac, kde ho uznali zamořenýho cholerou a odpravili do cholerovejch baráků do Pešti, kde se taky vopravdu nakazil cholerou.“

"...Počal se tedy dál a dál vzdalovat vod svýho domova, až se přivalil do ,Černýho pivovaru’ na Karlově náměstí, a vodtamtuď šel na Malou Stranu k Sv. Tomáši do pivovaru a odtamtud přes restauraci ,U Montágů’ a ještě vejš přes hospodu ,U krále brabanskýho’, pak na ,Krásnou vyhlídku’, odtud do Strahovskýho kláštera do pivovaru. Ale to už mu změna podnebí přestala svědčit. Dostal se až na Loretánský náměstí a tam dostal najednou takový stesk po domově, že sebou praštil na zem, počal se válet po chodníku a křičel: ,Lidičky, já už dál nepůjdu..."