U Šuhů v Benediktinské ulici č.p. 722 na Starém Městě pražském byl skutečně nevěstinec, který vlastnil Jan Schuh, někdy psaný Schuha nebo Šucha, podle Kafky Šuha, oficielně vinárník, kavárník. Na policejní pobytové přihlášce má uvedeno, že byl ještě zlatníkem [Goldarbeiter]. Na citované adrese žil minimálně od roku 1897. Narodil se v Praze 3.6.1848 jako nemanželský syn Marie Šuhové, služebné z Rakové u Rokycan. Jako dvaapadesátiletý se oženil 18.4.1901 s Marií, rozenou Vykypělovou. Té bylo pouhých 23 let. V záznamu je zanesen již jako vinárník v č.p.722. Marie je zde uvedena jako hospodyně, rovněž na č.p. 722. Hospodyně v nevěstinci je logicky bordelmama. Marie však zemřela 5.11.1910. Na tomto zápise je uvedeno, že Jan Schuh byl už vlastníkem sousedního domu č.p.1030. Koupil ho v roce 1907 za 96 000 korun.
Ovdovělý Jan Schuh si vzal dne 27.1.1913 za ženu Josefu, mladší sestru zemřelé Marie. Schuhovi bylo již 64 let a Josefě 31(!). Oba mají uvedeno stejné místo bydliště č.p.722 a Josefa zde byla rovněž jako hospodyně, de facto další bordelmama. †26.5.1919 byl poslední den majitele nevěstince, údajně i konfidenta policie Jana Schuhu (to zatím nelze jednoznačně prokázat). Ale život běžel dál a Josefa si ještě téhož roku dne 1.9.1919 vzala ve svých 38 letech, třicetiletého Rudolfa Kulhánka vrchního číšníka v č.p. 1030. Josefa se rovněž nedožila vysokého věku. Zemřela ve věku 43 let na selhání ledvin, jako žena kavárníka dne † 5.9.1924, ale ne v domě č.p.722 nebo 1033, které zřejmě zdědila po Janovi Schuhovi, ale v č.p. 595 a to se nalézá v Celetné ulici a to už je jiná historie.
Schuhův nevěstinec navštívil (a možná ne jednou) v září roku 1911 i Franz Kafka. Ve svém deníku se k tomu přiznává. Koho tam potkal jako hostitelku s matně plavými vlasy, se svisle trčícím nosem a povislými ňadry... čili bordelmama? Marie to být nemohla. Ta zemřela ještě před Kafkovou návštěvou nevěstince. Byla to Josefa? Nebo nějaká jiná, nám dosud neznámá žena...?
Jak to nakonec se Šuhovými a jejich podnikem dopadlo, může být cílem dalšího pátrání.
V románu se objevuje Schuhův podnik celkem třikrát. Poprvé se o něm zmiňuje fedkurát Katz, podruhé se mihne ve vyprávění jednoročního dobrovolníka Marka někde na cestě mezi Hatvanem a Haličí a naposled při cestě na bojiště přímo z úst samotného Švejka.
Bordel "U Šuhů" byl v č.p.722, jak nás informuje Adresář z roku 1913, kde byly uvedeny oficiální pražské nevěstince. Ve žlutém oválu je společně s domem č.p.1030. který rovněž Jan Schuh zakoupil.
Seznam nevěstinců v adresáři 1913 a jak to "U Šuhů" chodilo podle Franze Kafky (z jeho deníku 1.10.1911) . Článek v Národních Listech ze dne 16.4.1891, kde se píše o policejním kofidentovi Janu Šuhovi. Věk 43let ukazuje, že se narodil v roce 1848, tedy shoda s Janem Schuhem, ale je li to on, nelze zatím jednoznačně prokázat.
Pohled do Benediktinské ulice. Poblíž stanoviště fotografa vlevo je dům č.p.1030 a za ním je č.p.722 až po nároží v Dlouhé třídě. V roce 1907 přikoupil Schuh i dům s č.p.1030 (arch. obzor 3.4.1907)
Pobytová přihlášká Jana Šucha [Schuh] a popisní arch, kde je mimo jiné uvedeno že Schuh byl majitelem nevěstince a domu .
Níže jsou další dokumenty týkající se rodiny Jana Schuhy:
