U Bláhů

50°04'42.3"N 14°26'37.2"E

 Tato hospoda nemá k románu žádný bližší vztah. Důležité je ale to, že se zde scházela odnož Strany mírného pokroku v mezích zákona, takzvaní Dacani. Hašek o tom píše v "Dějinách strany", zejména v kapitole "Jan Riedl, slavný pianista". V Praze, podle adresáře z roku 1910 byly 4 hospody, jejíchž vlastníkem byl Bláha. Řekl bych, že mohu s jistotou tvrdit, že ten pravý byl pan Bláha Antonín a jeho hospoda se nacházela na rohu Polské, tehdy Nerudovy a Třebízského. V roce 1913 dům i s hostincem zakoupil jakýsi pan Matějka za 204 000 K. Hospoda je zde dodnes...

Jaroslav Hašek sice píše, že ta hospoda byla o kusek dál, na rohu Blanické ulice, ale vzhled obou nárožních domů nenasvědčuje tomu, že by tu někdy bývala hosopoda.

Určitě nepřicházejí do úvahy tyto hospody: Bláha František měl hospodu kdesi na Střížkově a jeden Josef Bláha v Libni, v ulici Na Stráži 503 a druhý Josef Bláha v Husově třídě 33 (dnešní Husitské) na Žižkově.

Když se nás sládek znojemský ve Velké Kanidži ptal, co je s českou moderní dramatickou tvorbou, odpověděl jsem tenkrát, že nejslavnějším dramatickým spisovatelem bude bez odporu herec Písecký. Vzpomněl jsem si totiž na jiné naše středisko, a to na hostinec U Bláhů na Vinohradech, kam chodívali nejslavnější český architekt Josef Mayer, nyní v Dejvicích, a jeho bratr Vratislav Mayer, akademický malíř, jehož sgrafita jsou dnes nejlepšími v českém výtvarném umění. Do této hospody k Bláhům, do jakési politické odbočky organizační, chodil také nezapomenutelný pianista Honza Riedl, jehož bratr Antonín poučoval právě tenkrát paní Olgu Fastrovou, jak se mužští mají šatit. To jsou ovšem doby! Dnes, kdo si přečte paní Yvonny některý referát o pánské módě, nedovede si ovšem představit v tomto elegánu Toníka Riedlovic, sochaře. Neboť týž má stroj, jak říkali staří Češi, bez všech hříšných hambalkův a frejovitých zákolkův, asi jako autor tohoto spisu. Možná, že přece chodí trochu lepší nežli pan spisovatel, ale na frej to absolutně nevypadá.

Do této hospody na rohu Růžových sadů a Blanické ulice chodíval též synovec pražského starosty Groše, který se rodu Grošů naprosto nevyved.

Architekt Pepa Mayer, člen Mánesu, nestal se sice příslušníkem strany mírného pokroku v mezích zákona. Snad si ani nevšiml, že naše schůzky u Bláhů byly rázu politického, neboť jako pravý umělec nejenže se o veřejné otázky nestará - on dokonce opovrhuje vším, co jen dost málo zavání politikou,...

...ježto jsme vylíčili, jak důležitou roli hrál architekt Pepa Mayerů v organizační odbočce u Bláhů, jest třeba věnovati jednu kapitolu též Mayerovic Slávovi,...

Do velké Kanidži došel mne pohlední lístek, podepsaný Dacany od Bláhů. Jak v jedné z předcházejících kapitol bylo již poznamenáno, u Bláhů scházívala se odbočka strany mírného pokroku v mezích zákona, která pojmenovala své členy Dacany.

...tak naskýtá se nám nyní příležitost poukázati na to, jaký život kulturní i hospodářský vedl se v této odbočce strany mírného pokroku v mezích zákona u Bláhů. Byl jsem sám svědkem jednoho takového programu ušlechtilé zábavy, při níž všichni byli jsme vlastně jedno tělo a jedna duše. Byl krásný podzimní večer, když sešli jsme se u Bláhů, abychom porokovali o různých událostech a občerstvili se duševně v našem úzkém kroužku.

Na dobové mapě je žlutě vyznačeno nároží Blanické, kde podle Jaroslava Haška  bývala hospoda "U Bláhů". Skutečně však byla o kousek dál v orientačním čísle 34 na rohu Třebízského a Nerudovy ulice