Heslo:

Drina

Souřadnice:

44°53'22.3"N 19°21'37.3"E

Výklad:

Řeka, tvořící hranici mezi Bosnou, Hercegovinou a Srbskem byla němým svědkem prvních bojů po vyhlášení války Srbsku, ve kterých byla zapojena pěší divize 9, včetně budějovického pěšího pluku 91, pochopitelně tehdy ještě bez Jaroslava Haška. Dne 8. září 1914 byl pro IR91 tragický, neboť na soutoku Driny se Sávou ztratil v boji 700 lidí. Zahynuli většinou v panice utonutím. Určitě se o tom vyprávělo mezi vojáky ještě dlouho potom, vždyť jako svědectví o těch krutostech a neschopnosti velení, podává Hašek v kapitole "Švejkovy příhody v Kyrályhidě" a ve vyprávění sapéra Vodičky v kapitole "Nová utrpení"

I-13
„Jak je vám známo,“ řekl vytrvalec, „zuří vojna. Obnos půjčil jsem vám před vojnou, a kdyby nebylo vojny, nenaléhal bych na zaplacení. Mám však smutné zkušenosti.“
Vytáhl zápisník z kapsy a pokračoval: „Mám to všechno zapsáno. Nadporučík Janata dluhoval mně 700 korun a odvážil se padnout na
Drině.
II-03
Major se opět vrátil k regimentu, když byla v Srbsku konstatována jeho úplná neschopnost na Drině. Mluvilo se o tom, že dal rozebrat a zničit pontonový most, když měl ještě půl svého batalionu na druhé straně.
II-04

„Když jsem byl v Srbsku,“ řekl Vodička, „tak u naší brigády věšeli, kteří se přihlásili, čúžáky za cigarety. Kerej voják pověsil chlapa, ten dostal deset športek, za ženskou a za dítě pět. Potom začlo intendantstvo spořit a vodstřelovalo se to hromadně. Se mnou sloužil jeden cikán a vo tom jsme to dlouho nevěděli. Bylo nám to jenom nápadný, že ho vždycky na noc někam volali do kanceláře. To jsme stáli na Drině. A jednou v noci, když byl pryč, tak někomu napadlo šťourat se v jeho věcech, a pacholek měl v ruksaku celý tři krabičky po stovce športek. Potom se vrátil k ránu do naší stodoly a my jsme s ním udělali krátkej soud. Povalili jsme ho a nějakej Běloun ho uškrtil řemenem. Měl ten pacholek tuhej život jako kočka.“
Starý sapér Vodička si odplivl: „Ne a ne ho uškrtit, už se nám podělal, voči mu vylezly, a pořád ještě byl živej jako nedoříznutej kohout. Tak ho trhli jako kočku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili mu vaz. Potom jsme na něho navlíkli jeho ruksak i s cigaretama a hodili ho pěkně do
Driny. Kdopak by takový cigarety kouřil. Ráno byla po něm sháňka.“

„To jste měli hlásit, že desentýroval,“ rozšafně podotkl Švejk, „že už se na to připravoval a že každej den říkal, že se ztratí.“
„Ale kdo by na takový věci myslel,“ odpověděl Vodička, „my jsme svý udělali a vo věci ostatní jsme neměli žádnou starost. Tam to bylo úplně lehký. Každej den někdo zmizel, a ani už to z
Driny nelovili. Plaval tam nadmutej čúžák vedle našeho rozflákanýho landveráka hezky po Drině do Dunaje. Někteří nezkušení, když to viděli ponejprv, tak dostali malinkou horečku.“

 

Soutok Driny se Sávou, místo tragedie IR91