Ze všech znejmilejší

 

„Zpívejte něco, hoši,“ křičel dolů, „nebo chcete, abych vás naučil nové písničce? Tak zpívejte za mnou:
Ze všech znejmilejší.....

 

Bohužel se mi nepodařilo zjistit původ, ani melodii této písně, kterou požadoval zpívat  Otto Katz při mši v garnizoně na Hradčanech.

Text písně použil Hašek ještě dříve ve své humoresce Idyla z chudobince na Žižkově:

Když ráno přišel lékař, aby nějakou injekcí Pintové zmírnil smrtelný zápas, našel ji sedět u stolu velmi veselou a zpívající: „Ze všech znejmilejší mou milou já mám".
Za týden nato došla kmínka, poněvadž došly peníze. U kaplana Tomana zaklepal kostelník a řekl, že Pintová už zas umírá a že si přeje, aby k ní šli s Pánem Bohem.
Když uviděla kaplana, řekla radostně slabým hlasem: „Ach, můj zlatej jemnostpane, nevím, nevím, jestli budu dnes mít tolik síly udržet ten zlatník v ruce."
Udržela ho však přece a kaplan Toman řekl ke kostelníkovi, když vycházeli z chudobince: „Ta má tuhé živobytí." Babička Pintová měla opravdu. Ráno, když přišel lékař, slyšel, jak chodí po světnici a zpívá: „Nechodím tam za ní sám, chodí za ní jiných více, milenců má na tisíce, a ta moje znejmilejší..."

 

 

 

 

Ze všech znejmilejší
svou milou já mám,
nechodím tam za ní sám,
chodí za ní jiných více,
milenců má na tisíce,
a ta moje znejmilejší
je panenka Maria...