Mě už nemá žádný rád

 
Hudba: neznámý autor
Text: neznámý autor

Melodie a nahrávka

 

 
Dlouho jsem považoval to, že ožralý fedkurát Katz melancholicky opřel hlavu do dlaní a počal zpívat: „Mne už nemá žádnej rád...za výplod Katzovy fantazie, a že to nemá žádný reálný základ. A ona ta písnička skutečně existovala. Náhodou jsem ji objevil na internetu, kam nahrávku dal Peter Serin Zrinski. Gramofonová deska je asi z roku 1915, píseň nahrál c.k. privátní sbor měšt. ostrostřelců v Praze, pod vedením kapelníka Hermana, vydala Columbia Record. Pletka ve své knize  "Písničky Josefa Švejka" ji sice uvádí, ale ne v souvislosti s Haškovým románem. Neuvádí sentimentální původní text, ale protiválečnou parodii: Nás již nemá žádný rád, prohráli jsme Bělehrad, Přemyšl je také pryč, Rusové nám vzali klíč. Další parodie se vyskytuje až ve Vaňkově pokračování "Osudů" pod názvem "Všivá píseň": Mě již nemá nikdo rád, vši mě počínají žrát, [: vy nevíte, jak je mně, když mně lezou po tělě. :] / Hledám já je každý den, v kabátě a triku svém, [: nevím, co si počít mám neb jich stále více mám :] / Když pak musím hapták stát, tu mě počnou náhle žrát, [: člověk by vylít z kůže, podrbat se nemůže :]. Je samozřejmostí, že na tuto chytlavou melodii vznikaly mezi vojáky i různé lascivní popěvky tohoto typu: Mně už nechce vůbec stát, tak mně nechce žádná dát.....atd.
 
I-10-02
Ztratil úplně všechny pojmy, a obraceje se na Švejk, řekl tesklivě: „Paní, dejte mně první třídu.“ Učinil pokus spustiti si kalhoty.
„Hned se zapneš, svině,“ rozkřikl se Švejk, „už tě znají všichni drožkáři, poblil jsi se už jednou a ještě teď tohle. Nemysli si, že zůstaneš zas něco dlužen, jako posledně.“
Polní kurát melancholicky opřel hlavu do dlaní a počal zpívat: „Mne už nemá žádnej rád...“ Přerušil však okamžitě svůj zpěv a poznamenal: „Entschuldigen Sie, lieber Kamerad, Sie sind ein Trottel, ich kann singen, was ich will
.“
 
 

  

 

 

 

Mě už nemá žádný rád, když se musím světem brát.
Odejít jsem plánoval, zde jen hůř a samý klam.
Miloval mne hoch černý, stal se mi však nevěrný.
Černé oči, černý vlas za jinou odešel zas.

Sbohem hochu zapomeň, zanechal jsi bolný sen.
Odejdu do ciziny, najdu si štěstí jiný.
Bolest velkou v srdci mám, když si na tě vzpomínám.
Proč si mě ach oklamal, cos to jenom krutě vzal.

Proč jsi lásku sliboval, když jsi mne nemiloval.
Proč jsi mne vzal bílý květ, proč jsi zkazil mladý svět.
Láska ta je pouhý sen, blízko byla jsem ti jen.
Musím jíti v cizí kraj, pochovat té lásky ráj.