X
 

K VOJENSKÝM HODNOSTEM A FUNKCÍM RAKOUSKO-UHERSKÉ ARMÁDY

Podle služebního poměru se osoby vojenské dělily do těchto skupin:

Skupina  
A

vojáci
B vojenští duchovní
C auditoři, od roku 1917 důstojníci justiční služby
D vojenští lékaři
E účetní důstojníci, od roku 1917 patří tato skupina  domobranekým inženýrům - Landsturmingenieuroffiziere.
F od roku 1917 se sem přesouvají účetní důstojníci
G vojenští úředníci. Sem patřili například vojenští učitelé, úředníci vojenské lesní správy a podobně.
H osoby vojska pobírající gáži, ale bez hodnosti - gážisté. Sem patřili například dozorčí věznic - profousové.
     

Podle hodnosti se osoby vojenské dělily do těchto tříd:

Označení Třída Hodnost

Generálové

I polní maršál (Feldmarschall) nevyšší vojenská hodnost, lidově feldmaršálek, feldmaršál
     
Štábní důstojníci (Stabsoffiziere)
     
Vyšší důstojníci (Oberoffiziere)
IX hejtman (Hauptmann), setník, u jízdy rytmistr (Rittmeister), dnes přibližně kapitán
     
Důstojníci (Offiziere)
X nadporučík (Oberleutnant) lidově obrlajtnant
     
Poddůstojníci (Unteroffiziere)
  praporčík (Fähnrich)
Kadet - důstojnický zástupce (Kadet - Offiziersstellvertreter) žák vojenské důstojnické školy, kam nastoupil po absolvování vyššího základního vzdělání (8 let) ne tedy z obecné školy (5let). Kadetní škola lidově Kadetka trvala 4 roky. Po úspěšném ukončení byl vyřazen do poddůstojnické hodnosti kadet - důstojnický zástupce - Kadetstellvertreter. V opačné případě rukoval jako desátník.
  štábní šikovatel (Stabsfeldwebel) od r. 1913 lidově štábsfeldvébl
  důstojnický zástupce (Offiziersstellvertreter) od r.1915
  šikovatel (Feldwebel) slangově felák.  Od r. 1805 byli systemizováni pro setninu 2 šikovatelé pro dobu války. Původní šikovatel byl označován jako službuvedoucí (Dienstführender Feldwebel), druhý jako manipulační (Manipulierender Feldwebel) a měl v referátu kancelářské a finanční záležitosti. Od roku 1868 se Manipulierender Feldwebel  označuje jako účetní šikovatel (Rechnungs-Feldwebel) a konečně od roku 1882 jako účetní poddůstojník I. třídy (Rechnungs-Unterofficier I. Cl.) - účetní poddůstojníci II. třídy byli na úrovni četaře. Ostatní prameny týkající se tématiky rakousko - uherské armády v době 1. sv. války uvádějí již jen hodnost Rechnungs-Unteroffizier. Přesto je to záhada, že Hašek, který jako bývalý anarchista, antimilitarista a který před válkou neměl o armádě takřka žádné znalosti, najednou použil označení, jehož užívání zaniklo ještě před jeho narozením. Hlavně se to týká Vaňka, který byl Rechnungs-Unteroffizier, ale v románu  Rechnungs-Feldwebel, účetní šikovatel.
  četař (Zuksführer) lidově cuksfíra
  desátník (Korporal) lidově kaprál
  svobodník (Gefreiter) lidově frajtr
     
Vojíni (Soldaten)

  Do r. 1896 Gemeine [obyčejný, prostý, obecný lidově kmán ] obecné označení příslušníků armády bez jakékoli hodnosti: pěšák (Infanterist), myslivec (Jäger), dragoun (Dragoner)[příslušník lehké jízdy v německy a česky mluvící části monarchie], husar (huszár) [příslušník lehké jízdy v uherské části monarchie], hulán (Uhlane) [příslušník lehké jízdy v polské části monarchie -Haliči], dělostřelec (Kanonier), zdravotník (Sanitätssoldat), pionér (Pionnier) zákopníci, sapér (Sapeur) [obojí dnes zastává ženijní a železniční vojsko], zeměbranec (Landwehrsoldat) lidově landvérák (v uherské části mocnářství Honvéd), domobranec (Landsturmsoldat) lidově ladšturmák. (Voják, který si odsloužil vojenskou službu, byl ve věku kolem čtyřiceti let převelen k domobraně), důstojnický sluha (Offiziersdiener) lidově burš, pucflek, fajfka. Mezi mužstvem neoblíbený tvor (mimo Švejka). Buršové měli na rukávech našitou červenou pásku - viz obrázek.
     
     
     

X