Existuje jeden anglický
buržoazní list, který se jmenuje Japan Advertor
a tiskne se u dvora japonského mikáda v Tokiu.
Kdybychom si přeložili všechny jeho články a
pozorně je přečetli, zjistili bychom, že všechny
se svorně snaží dokázat nezbytnost amurské
železnice a celého Poamuří pro anglický kapitál
a obchod.
To za prvé. Za druhé se často píše o rudém
přízraku bolševismu, který se vznáší nad Amurem.
Tak jakýsi David R. Francis, bývalý americký
velvyslanec v Petrohradě, sděluje anglickým
diplomatům a finančníkům, že v Petrohradě
bolševici znárodnili všechny ženy a že manželky
komisařů v Moskvě koupají své psy v šampaňském.
Nějaký kapitán Robin, člen americké mise na
Sibiři, straší anglické kapitalisty a měšťáky
mraveništi.
„Padne-li některý Američan nebo Angličan na
Sibiři do rukou bolševikům,“ píše, „očekává ho
tento osud: bolševici ho svléknou donaha a
přivážou ho ke kůlu hlavou dolů do mraveniště.“
Děsivá vidina pro anglického kapitalistu.
Do listu přispívají i zástupci našeho
pravoslavného duchovenstva.
Nějaký utečenec, katedrální protopop N.
Krugovoj, se obrací k biskupům anglikánské
církve, aby podnikli křížovou výpravu proti
bolševikům.
Křížová výprava proti bolševikům je však pro
Dohodu příliš obtížná záležitost.
Z článků přetištěných v tomto listě z
londýnských Times a amerického New York Herald
lze vyčíst, jak se imperialisté staví k ruské
otázce.
Tak New York Herald vyslovuje silné znepokojení
nad tím, že Anglie v důsledku svých obchodních
smluv se sibiřskou vládou nepomohla posílit
pozice Japonska v amurské oblasti.
Anglické Times jsou silně znepokojeny osudem
nalezišť zlata na řece Leně.
Japonský list Niši-Niči je celý nesvůj z
politiky Anglie a Ameriky a obviňuje spojence
japonského mikáda, že chtějí uchvátit Sibiř,
která je výsostným obchodním prostorem Japonců.
Rovněž je velice zneklidňuje Čína.
Tam za Žlutým mořem, proti ostrovu Nipponu, spí
obr, jehož úderu se bojí.
To je 400 miliónů ubohých, hladových obyvatel
Číny, o kterých doktor Ku, čínský zástupce ve
„společnosti národů,“ s obavou píše, že jednoho
dne všichni přejdou do tábora bolševiků.
„Je třeba učinit vážná opatření,“ běduje zrádce
čínského proletariátu doktor Ku, „Čína se hemží
bolševickými agitátory. „
Za tímto článkem je otištěn telegram: „Americký
senát ve Washingtone navrhl udělit japonskému
generálovi Kikuzo Otanovi zlatou medaili za
úspěšné vedení boje s bolševiky v Mandžusku!“
Mám chuť napsat do Advertoru: „Pane redaktore!
Linie světové revoluce se posunuje i přes zlaté
medaile generála Kikuzo Otany. Tato linie
dosáhne i Tokia, Washingtonu a Londýna. Na svém
historickém postupu smete i boha katedrálního
protopopa Krugového stejně jako svět
imperialistů a podnikatelů. Je to největší
událost, jakou kdy dějiny poznaly, a lidstvo si
samo určí svůj další vývoj i bez Woodrowa
Wilsona, Clemenceaua a Lloyda George, kteří
zmizí ve vlnách světové revoluce beze stopy.“ |