18. listopadu 1918 padla „Všeruská prozatímní
vláda“ a na obzoru Ruska se objevily nové hvězdy
reakce, které s drzostí mezinárodních dobrodruhů
„en gros“ vyhlásily za nejvyšší moc ve státě
Radu ministrů z šlechticů, kapitalistů, statkářů
a carských generálů.
Tito darebáci vydali prohlášení, v němž se
carský admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak
jmenuje „vrchním velitelem veškeré Rusi“.
Kolčak vydal 19. října pro obyvatelstvo Ruska
rozkaz o tom, že hlavním cílem je vytvořit
bojeschopnou armádu pro vítězství nad bolševiky.
Obětavost a bojové nadšení této Kolčakovy armády
výborně dokumentují Kolčakovy denní rozkazy
vojskům západního frontu, a to č. 16, 17 a 20:
„Vzhledem k stále se množícím případům ztrát
vojenské výstroje a výzbroje, zbraní, nábojů
atd., jakož i jejich prodeje civilnímu
obyvatelstvu, nařizuji na základě čl. 31 kn.
SVP, 1869, 4. vyd. zostřit veškeré tresty.“
Admirál Kolčak svým chlapcům dále oznamuje:
„Nařizuji, aby byl přesně dodržován rozkaz
vrchního velitele z r. 1915, č. 34, jímž se
odsuzují k trestu smrti provazem všichni, kdož
se na bojišti provinili dezercí.“
Postrašiv své vojáky rozkazem vrchního velitele
z r. 1915 (Nikolaje Nikolajeviče), Kolčak
zjišťuje, že všichni dobří vojáci v případě
invalidity dostávají: řadový voják - 120 rublů
ročně, důstojník - 600 rublů, štábní důstojník -
800 rublů; v případě smrti - salvu na pohřbu.
Je však třeba šetřit, a tak Kolčak v rozkaze ze
16. prosince oznamuje, že peněžité odměny za
hrdinství v boji se dočasně zastavují a místo
nich bude za hrdinský čin udělována pochvala v
rozkaze.
Koukáte dlouho do rozkazu a nikde o pochvale ani
zmínka.
Znamená to, že nejsou žádné hrdinské činy?
Chyba.
V rozkaze vrchního velitele generálmajora
Syrového se uděluje pochvala plukovníku
Hafnerovi za statečnost, kterou projevil ve vsi
Bejkarzli.
Zeptejte se na to tatarských rolníků z Bejkarzli
a oni vám řeknou, že hrdinný plukovník Hafner
„odvlékl ze vsi hodně syer, bzan, saryk“, tedy
krav, telat a ovcí.
To byl hrdinský čin plukovníka Hafnera ...
A ostatní jsou téhož druhu. |