Heslo:

Národní politika, "čubička"

Výklad:

Deník vydávaný v letech 1883 - 1945 s přezdívkou "čubička" "Mezi novinami štika je Národní politika!"...tvrdil její slogan. Asi to bude pravda, když přežila i nacistickou okupaci. Proč se jí říkalo čubička, píše Břetislav Hůla ve svých vysvětlivkách takto: Pro bezzásadovost, službičkování moci vládní a pro poddajnost vrstvám majetkově silným říkalo se tomuto listu běžně mezi lidem "čubička", čímž se projevovalo opovržení nad celým způsobem, jímž byl tento list řízen. Hůla byl sice svědkem té doby, ale jeho podání mohlo být poplatné době, kdy jeho vysvětlivky vznikly, tedy někdy v padesátých letech 20. století. Je proto možné, že název "čubička" je odvozen právě od rozsáhlé inzerce, která se hemžila inzeráty na prodej různého domácího zvířectva, hlavně psů. A ty rozhodně sledoval nejen Švejk, který se prodejem psů živil, ale i Jaroslav Hašek v době, kdy vedl vlastní obchod se psy.

I-02

„A v místních politických kruzích nemáte nikoho známého?“„To mám, vašnosti, kupuji si odpoledníčka „Národní politiky“, ,čubičky’.“

I-06
Se mnou také dělali výslech, kdo k nám chodí, jestli nedostáváme nějaké peníze z ciziny, a potom dělali narážky, že jsem hloupá, když jsem jim řekla, že peníze z ciziny chodějí jen zřídka, posledně od toho pana řídícího z Brna ta záloha šedesát korun na angorskou kočku, kterou jste inseroval v Národní politice a místo toho jste mu poslal v bedničce od datlí to slepé štěňátko foxteriéra.
I-13
„Ty skvrny na slunci mají vopravdu velkej význam,“ zamíchal se Švejk, „jednou se vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den byl jsem bit ,U Banzetů’ v Nuslích. Vod tý doby, jak jsem šel někam, vždycky jsem v novinách hledal, jestli se zas nevobjevila nějaká skvrna. A jakmile se vobjevila, sbohem, Máry, nešel jsem nikam, a jen tak jsem to přečkal. Když tenkrát ta sopka Mont-Pellé zničila celý ostrov Martinique, jeden profesor psal v ,Národní politice’, že už dávno upozorňoval čtenáře na velkou skvrnu na slunci. A vona ta ,Národní politika’ včas nedošla na ten vostrov, a tak si to tam na tom vostrově vodskákali.“
II-02

I u nás jsou nadšenci. Četli v ,Národní politice’ o tom obrlajtnantovi Bergrovi od dělostřelectva, který si vylezl na vysokou jedli a zřídil si tam na větví beobachtungspunkt? Jak naši ustoupili, a on už nemohl slézt, jinak by byl upadl do zajetí. Tak čekal, až naši zas nepřítele zaženou, a celých čtrnáct dní to trvalo, než se toho dočkal. Celých čtrnáct dní byl nahoře na stromě, a aby nezemřel hlady, ohlodal celý vršek a živil se větvičkami a jehličím. A když naši přišli, byl tak zesláblý, že se už nemohl na stromě udržet, spadl dolů a zabil se. Byl po smrti vyznamenán zlatou záslužnou medalií za chrabrost.“

Vánoce Národní politiky

Každé z těch posledních čísel Národní politiky je božskou inspirací pro spisovatele krvavých románů. Každé to číslo je zlatou nitkou v pátrání po vrahu z Jindřišské ulice. Škoda, že detektiv Holmes nezná česky a není předplacen na Národní politiku. Jistě by přijel a dokorunoval s výsledkem započaté dílo Národní politiky. A pan Olič se závistí hledíval by na pyšnou budovu Politiky, té Politiky, která je „národní“, poněvadž účelem časopisu je „národ“ vzdělávat.

 

 

Ze strojopisu vysvětlivek k Haškovu románu je ve fondu Břetislava Hůly v Památníku nár. písemnictví 

 

Ukázka inzerátů na prodej různého zvířectva, ale hlavně psů, vybráno z jediného čísla "Národní politiky".

 

 

Národní politikaz 29.6.1914, oznamující zprávu o atentátu na arciknížete Františka Ferdinanda