Heslo:
„Gott strafe England!“
Výklad:
Slogan používaný nejprve v Německu a Rakousko - Uhersku
počátkem první světové války . V překladu: "Bůh potrestá Anglii". Byla to
reakce na vyhlášení války Německu Anglií dne 4. srpna 1914. Autorem sloganu
byl německý židovský básník Ernst Lissauer (1882-1937), který také
na podobné téma napsal báseň "Hassgesang gegen England" [Hymnus nenávisti k Anglii].
Mimo román se slogan objevuje i v některých povídkách a dokonce jednu,
napsanou v Kyjevě v roce 1917, sloganem pojmenoval:
Gott strafe
England. V úvodu svým osobitým
způsobem vysvětluje i jeho původ.
Baronka zatím vytahovala dárky z koše. Tucet pečených kuřat, zabalených do
růžového hedvábného papíru a ovázaných černožlutou hedvábnou stužkou, dvě
láhve nějakého válečného likéru s etiketou „Gott
strafe England!“ Na druhé straně
byl na etiketě František Josef s Vilémem, jak se drží za ruce, jakoby si
chtěli hrát hru „Králíček v své jamce seděl sám, ubožátko, co je ti, že
nemůžeš skákati“....Potom se octly na posteli balíčky čokolády s tímž
nápisem „Gott strafe England!“
a opět s podobiznami rakouského a německého císaře.
"...Ale nakonec byla přece škola vystavena z ledových cihel a železobetonu,
což drží velice dobře pohromadě, ale Eskymáci rozdělali oheň kolem dokola z
rozebraného dříví obchodních lodí zamrzlých v ledu a docílili, co chtěli.
Led, na kterém škola vystavěna, se roztál a celá škola i s řídícím učitelem
a se zástupcem vlády, který měl být druhého dne přítomen slavnostnímu
vysvěcení školy, propadla se do moře. Bylo jen slyšet, že zástupce vlády,
když už byl po krk ve vodě, vykřikl: ,Gott
strafe England!’ Teď tam asi
pošlou vojsko, aby udělalo s Eskymáky pořádek. To se ví, že bude s nimi
těžká vojna. Nejvíc budou našemu vojsku škodit ochočení ledoví medvědi.“
Byly
to velkolepé facky. V těch fackách bylo všechno, jimi snažil se Pavlíček
odplatit vše to, co zakoušel od hejtmana na pochodu s maršovým batalionem od
Samboru až po Bukovinu.
A z čista jasna zvedali se i ostatní, jeden po druhém, přicházeli, mlasklo
to a zas se ukládali mlčky do slámy.
Jen Kamnoušek, z jedenácté setniny, když dal hejtmanovi dvě přes hubu, řekl:
"Gott strafe England".
To byla totiž oblíbená věta pana hejtmana.
Někdo
se zbláznil z nutnosti, aby se ukázal být hezkým vládě. V Hallu byl
ošetřován kožešník z Trutnova, Němec, který padělal směnky na 200 000 korun,
aby celý vymámený obnos upsal na rakouskou válečnou půjčku. Německá učitelka
z 'lehrerinnenvereinu' v Brně jednoho rána převlékla se do vojenské
uniformy, sekala šavli do výkladních skříní po ulici Františkově a hulákala:
"Gott strafe England!"
Je
velmi smutné, jestli někdo sám o sobě musí tvrdit něco pěkného. Němci
například o sobě tvrdí, že jsou národ Goethův. A tento národ Goethův
vymyslil si na počátku války celou řadu hesel dětsky naivních. Nejčistší
krása naivnosti leží v jich heslu „Gott
strafe England!“
Nejčistší krása naivnosti.
Slogan Gott strafe England! měl ještě dovětek Er strafe es! [ Ano, protestá
ji]. Na pravém obrázku je vidět, že o ztrestání Anglie samotným Bohem
usilovaly i další státy Centrálních mocností.
Část
první sloky básně a "přebásněno" do češtiny
Vernehmt das Wort, sagt nach das Wort,
Es wälzt sich durch ganz Deutschland fort:
Wir wollen nicht lassen von unserem Haß,
Wir haben alle nur einen Haß,
Wir lieben vereint, wir hassen vereint,
Wir alle haben nur einen Feind:
_ENGLAND!_
Slyšte, slovo od slova
se valí dál přes celé Německo:
Stálá je naše nenávist,
všichni jsme jen nenávist,
nás spojuje láska, nás spojuje nenávist.
Všichni máme jen jednoho nepřítele:
_ENGLAND! _