Kniha první, hlava 1.  Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války

Věnováno všem vojínům na všech frontách 1. světové války

Žádný volání slávy, žádný hurá, vůbec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to vůbec netýkalo. A tu já, starý voják od jednadevadesátýho regimentu, nemohl jsem se na to dívat, a tak jsem vykřikl ty věty....

ÚVOD - DOMA

Pokusil jsem se zrekonstruovat kroky postavy, která tak hluboce zakořenila v našich myslích a baví nás příhodami ve své strastiplné pouti 1. světovou válkou. Příběh, který dnešním generacím přibližuje život odehrávající se bez mála již před sto lety, mistrně odhaluje absurdno jakékoliv války a ironizuje přetrvávající blbost každé ouřednické mašinérie.

Jaroslav Šerák

Mám velice rád tohoto dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou. On nezapálil chrám bohyně v Efesu, jako to udělal ten hlupák Herostrates, aby se dostal do novin a školních čítanek.
A to stačí.
 

***

VZHŮRU NA CESTY!

„Tak nám zabili Ferdinanda,“

 

 

Gavrilo Princip "...a taky bych se chtěl vsadit, paní Müllerová, že ten člověk, co mu to udělal, se na to pěkně voblík. To vědí, střílet pana arcivévodu, to je moc těžká práce."

 

„Noviny píšou, milostpane, že pan arcivévoda byl jako řešeto. Vystřílel do něho všecky patrony.“		"Jó, takovej pán si to může dovolit, a ani nepomyslí, jak taková jízda automobilem může nešťastně skončit."

 

Přesný začátek cesty dobrého vojáka Švejka nelze určit. Příběh začíná u jeho posluhovačky paní Müllerové neznámo kde, ale určitě nedaleko hospody U kalicha, v okruhu tak maximálně 0,5 km. Dál by přece na pivo nešel. Kdo by si myslel, že jeho bydliště leželo někde jinde a měl pro to pádný důvod, rád to napravím. Dle  podkladu [101] žil Švejk přímo vedle hospody U kalicha, v ulici  Na Bojišti č. 12. Bohužel není uveden zdroj této informace. Další možnost, kde Švejk žil, nabízí přímo román: „U nás na rohu Bojiště a Kateřinský ulice, poslušně hlásím, pane lajtnant, byl taky jeden degenerovanej člověk. Jeho otec byl jeden polskej hrabě a matka byla porodní bábou. Von met ulice a jinak si po kořalnách nenechal říkat než pane hrabě.“ Ulice Kateřinská a Na Bojišti se nikdy nesetkávaly. Kateřinská ústila do Ječné na dnes již neexistujícím naměstí Komenského a Na Bojišti ústí i dnes do Sokolské.  Jediná možnost je, že se jednalo o domy, které stávaly na tomto místě v ulici Sokolské, mezi ulicemi Ječnou, Kateřinskou a Na Bojišti. Na mapě z roku 1913  ve žlutém kruhu. Vzdálenost jeho bytu k hospodě U Kalicha je ale v každém případě, s ohledem na celou anabázi, zanedbatelná. Dal jsem si práci s vyhledáním všech Švejků na policejních přihláškách. Jedni Švejkovi skutečně žili v těsné blízkosti hospody U Kalicha, v domě hned vedle. Další Švejkovi, jejich příbuzní, bydleli v dnešní ulici Ke Karlovu (na mapě U Karlova). Více podrobností  naleznete zde.

    

Naposledy se v místě svého bydliště  objevuje, když byl buršem u Feldkuráta Katze:....V tyto dny spadá též návštěva Švejkova v bytě u jeho staré posluhovačky paní Müllerové.:... V bytě našel Švejk sestřenici paní Müllerové, která mu s pláčem sdělila, že paní Müllerová byla zatčena týž večer, když odvážela Švejka na vojnu. Starou paní soudili vojenskými soudy a odvezli, poněvadž jí nic nemohli dokázat, do koncentračního tábora do Steinhofu. Přišel již od ní lístek.....

Zde je na místě krátká zmínka o bádání po koncentračním táboře Steinhof a paní Müllerové. Hašek toto jméno použil zřejmě podle Marie Müllerové, která provozovala bordel hned vedle hostince U kalicha a byla milenkou skutečného burše nadporučíka Lukáše, Františka Strašlipky z Hostivic, který kamarádil se skutečným Josefem Palivcem, pomocným číšníkem U kalicha. Vše podle [101], ale schází však opět zdroj těchto informací. Jen existence Františka Strašlipky je dostatečně prokázána. Více se můžete s Františkem Strašlipkou seznámit zde.

Ohledně koncentračního tábora Steinhof uvádějí pánové Hodík a Landa v [3], že koncentrační tábor tohoto jména nenalezli. Vylučují  nejbližší Steinhofy dnes Kamennný dvůr u Kynšperka a Kameničky u Tachova, které jsem na současných mapách nenašel. Jsou však na mapě Stabilního katastru obce Lučina u Tachova přibližně v místě, kde je dnes vodní nádrž Lučina.

Já jsem na mapách nalezl několik Steinhofů v Německu i Rakousku. Uvádím ty Rakouské:

• Sankt Jakob im Walde,

• Baumgartner Höhe, 1140 Vídeň

• 2833 Scheiblingkirchen-Thernberg

• 6181 Sellrain

• 6471 Arzl im Pitztal

Bohužel o jejich historii mi není nic známo. Pánové Hodík a Landa [3] se rovněž domnívají, že si Hašek mohl vzít inspiraci v mužské věznici ve Stein an der Donau u Křemže a nebo se jednalo o rafinovaný krycí úskok cenzury. Anebo to bylo úplně někde jinde.

Seznam internačních táborů pro civilisty je na stránce The Austro-Hungarian POW Camps :

II. Interniertenlager (only for civilians of any nationality)

AREA	LOCATION	UNIT on DUTY
Mil.Kmdo Graz	Thalerhof bei Graz	k.k. LdstWachBaon Nr.18
Mil.Kmdo Poszony	Nézsider	k.u. LdstWachBaon Nr.XI
Mil.Kmdo Temesvár	Arad	k.u. LdstWachBaon Nr.XII

Thalerhof uvádí Hašek ve své povídce z roku 1917, "Dobrý voják Švejk v zajetí". Je tedy možné, že v roce 1921, kdy již psal román, transformoval tento tábor na Steinhof.

 

autor románu:Jaroslav Hašek, poznámky a mapa: Jaroslav Šerák